Václav Luks: Kultura se stala jednoduše manipulovatelným obětním beránkem
Je skutečně tragické, jakým způsobem současná krize odhalila, jak zanedbatelnou roli hraje kultura ve společnosti. Ale je to i na nás a v našich rukách, abychom dokázali, že kultura zvládne oslovit lidi, říká dirigent a umělecký vedoucí barokního souboru Collegium 1704 Václav Luks.
V pořadu Jak to vidí… Luks cituje intendanta Bavorské státní opery, který uvedl, že se kultura stala propagandistickým nástrojem politiků. Na segmentu, který se dokáže nejméně bránit, ukazují svou přísnost.
Čtěte také
Luks dodává, že je to skutečně tak, protože jak jinak je možné rozumět tomu, že v systému PES v České republice při dosažení třetího stupně bude umožněná návštěva a provoz restaurací a pivnic. A kulturní akce budou možné až po dosažení druhého stupně.
Disciplinované publikum
„Přitom v sále samozřejmě lze předpokládat, že publikum, které přijde na koncert, je daleko disciplinovanější než návštěvník hospody a pivnice.
A dodržování hygienických předpisů je daleko jednodušší na koncertě než v restauraci,“ podotýká dirigent a umělecký vedoucí barokního souboru Collegium 1704.
A dodává: „Nicméně v hierarchii jsou kulturní instituce daleko za restauracemi. Přál bych si, abychom se mohli dostat také do třetí skupiny.“ Kultura se stala podle Lukse velice jednoduše manipulovatelným obětním beránkem.
Nestačí stát s nataženou rukou
Neměla by se tedy kultura více bránit, být více slyšet? „Ono je to dvojsečné. My se samozřejmě bráníme, ale otázka je, jakým způsobem se bránit. Není správné stát pouze s napřaženou rukou a říkat, že potřebujeme kompenzace,“ míní Luks. Tato doba je podle něj současně výzvou do kulturních řad. „Musíme najít novou sebeidentifikaci, naší novou úlohu v kultuře,“ myslí si dirigent.
Upozorňuje, že kultura není pouze nadstavba. Kultura podle Lukse patří k základním lidským potřebám. „Koneckonců definuje naší civilizaci. Definuje, proč se dokážeme bavit kulturně,“ podotýká Luks. Důležité jsou podle něj také ekonomické dosahy kultury. „Ani si to neuvědomujeme, ale velká část ekonomiky funguje z turistického ruchu, a ten je založen na kultuře. Proč jezdí například lidé do Prahy obdivovat architektonické památky, to vše je umění. Je to vše, co vytvářelo evropskou civilizaci,“ říká Václav Luks.
Doplňuje, že nelze čekat, že umělce vytáhne někdo seshora. „ My sami se musíme po žebříku dostat na vrchní patra,“ domnívá se Václav Luks.
Další témata rozhovoru: proč někteří lidé považují umění za volnočasovou aktivitu; jaké máme nároky na uměleckou kvalitu; význam umění v 21. století; jaké máme nároky sami na sebe, válka v Náhorním Karabachu.
Související
-
Lubomír Zaorálek: Kultura nesmí zaniknout dřív, než se bude moct vrátit zpátky do života
Kultura patří k oblastem, které pandemie a s ní související karanténní opatření zasáhla nejsilněji. Co udělá stát pro přežití kultury v následujících měsících?
-
Pavel Kosatík: Kultura trpí nejen komerčně. Karanténa nás vhání do pomyslných jeskyní
Řada menších kulturních institucí a podniků v důsledku karantény doslova bojuje o přežití. Strádáme ale i v důsledku nedostatku mezilidského kontaktu, varuje publicista.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
