V rozhlase mu řekli: „To se nedá vysílat.“ A pak s tím písničkář Pavel Dobeš uspěl

„V poslední době toho mám tolik, že ani nestíhám ty základní domácí práce, jako třeba vyprat.“ Natož aby prý ještě psal písničky. Pavel Dobeš prostě nemá čas. „Nápad jsem dříve nosil v hlavě třeba půl roku, měl jsem po kapsách papírky a dopisoval jsem to.“ Nejlepší hity prý zrály třeba pět i deset let.

„Když chcete napsat dobrou písničku, musíte se do sebe trochu pohroužit, nejlepší písničky jsem psal jako introvert. Ale když jsem je začal předvádět, tak aby to za něco stálo, musel jsem se stát i trochu šoumenem. A šoumen už nic kloudného napsat nemůže.“

To se nedá vysílat

Pavel Dobeš proslul i díky svému ostravskému nářečí, ve kterém zpívá. V počátcích své kariéry s ním ovšem neuspěl v Československém rozhlase. Jako vítěz jedné z textařských soutěží nahrál v ostravském studiu písničku. Ale narazil u režiséra: „Váš zpěv je tak zatížen ostravismy, že to nemůže jít do vysílání.“

Štěstí tam pak Pavel Dobeš zkoušel ještě několik let, ale pak si řekl dost. „Řekl jsem si, že se vykašlu na slávu a začal jsem psát v ostravštině jen tak pro radost svým kamarádům a osazenstvu hospody. Tak vznikla třeba ta Jarmila nebo Blažek.“ Právě s nimi nakonec prorazil.

Ostravsky zpíval třeba v Americe nebo u krajanů v australském Sydney. „Neumí ani pořádně anglicky ani ostravsky, ale rozuměli jsme si.“ A všude si vysloužil potlesk obecenstva, který bývalého elektrikáře stále nabíjí energií.

Jakými povoláními v životě prošel? Kdo ho naučil písničkářskému řemeslu? A kvůli čemu strávil tři dny na cestě z Mikulova do Vídně? Více uslyšíte v iRadiu.