V Plavské ulici v Budějovicích byl hřbitov. Pochovali tu 220 vojáků různých národností

17. říjen 2017

Park s asfaltovou cestou uprostřed najdete dnes v Plavské ulici v Českých Budějovicích. Kdysi ale přesně v těchto místech býval vojenský hřbitov. Využíval se za doby Rakouska-Uherska, ale zčásti také ještě během obou světových válek.

Poslední připomínkou hřbitova je pět starých javorů. „To je zbytek původní výsadby pro ozdobu hřbitova. Až do roku 2005 tu dokonce stále ještě východní zeď, ale pak byla stržena při stavbě moderního bytového domu,“ upřesňuje Jan Ciglbauer, který se zabývá vojenskou historií.

Vojenský hřbitov byl založen v roce 1797. Do té doby byli vojáci pochováváni na městském hřbitově na dnešním Pražském předměstí. Posádek ale přibývalo a bylo potřeba zřídit zvláštní samostatné pohřebiště. Vojenská správa vybrala tehdy odlehlé místo na okraji města nedaleko řeky Malše.

Z archivních dokumentů víme, že hřbitov měl 220 hrobových míst. „Neznáme jména úplně všech pohřbených vojáků, protože nejstarší dochované dokumenty jsou až z doby po druhé světové válce. Ty seznamy tehdy vojenská správa pořídila tak, že si opsala jména z náhrobků, jenže ne všechna už byla čitelná,“ říká Jan Ciglbauer.

Z 220 osob je jménem známá asi polovina. Mezi ty nejstarší patří poručík Max Donner pochovaný v roce 1898 a major Josef Wipplinger pochovaný roku 1883. „To svědčí o tom, že důstojníci měli nějaké honosnější náhrobky, takže se jejich jména dochovala až do druhé světové války. Ostatní měli asi nějaké litinové kříže, na nichž byla jména napsaná barvou, kterou smyl déšť,“ připomíná Jan Ciglbauer.

Za první světové války tu končili vojenští sebevrazi

Na hřbitově se pohřbívalo hlavně v dobách Rakouska-Uherska. Leží zde vojáci všech národností monarchie, převážně ale Češi. Uskutečnilo se i několik pohřbů během první světové války, i když tehdy už fungovalo vojenské oddělení u svaté Otýlie. „Nedávno se mi podařilo rozklíčovat, proč někteří vojáci jsou tady. Šlo o vojenské sebevrahy,“ vysvětluje Jan Ciglbauer.

Park na Plavské třídě v Českých Budějovicích, přesně v těchto místech býval vojenský hřbitov. Pohřbívalo se tu do roku 1950

Dále byl hřbitov zčásti využíván i za první republiky, československá armáda zde pochovala několik desítek vojáků, mezi nimi čtyři legionáře.

Také zde leží dva vojáci, kteří padli na přelomu září a října roku 1938 v jihočeském pohraničí. „Antonín Mejzlík padl 30. září ve Vyšším Brodě, kde se přihlásil dobrovolně jako pátrač a byl zasažen střelbou heinleinovských vzbouřenců z věže kláštera. František Staněk byl zastřelen 2. října u Omlenic německými vojáky, kteří území obsazovali po podpisu Mnichovské dohody,“ popisuje Jan Ciglabauer.

Během druhé světové války pohřbila německá branná moc v Plavské ulici 21 svých vojáků, než začala také využívat hřbitov u svaté Otýlie. Po válce se uskutečnily pohřby několika sovětských vojáků, ti ale byli později převezeni do Jihlavy na centrální pohřebiště.

Úplně poslední nebožtík byl na místě, kde dnes stojí park, pochován v roce 1950. Jednalo se o vojáka, který zahynul při cvičení v Boleticích.

Spustit audio