V parku Adalberta Stiftera je socha spisovatele i zázračný pramen
V Horní Plané u Lipenské přehrady se narodil a žil spisovatel Adalbert Stifter. Dnes tu autora, jehož díla byla přeložena až do 35 jazyků, připomíná nejen rodný dům, ale také park. Ten se nachází na kopci jménem Dobrá Voda.
„Park Adalberta Stiftera je krásné místo pro procházky v přírodě se spoustou vyhlídek na Lipno a šumavskou přírodu. Pamatuji si, že když jsem byl malý kluk, byl park krásně vyčištěný. Pak se o něj nikdo nestaral, ale teď posledních zhruba deset let o něj zase pečuje spolek a vypadá nádherně,“ říká Luděk Štěpánek z hornoplánského informačního a kulturního centra.
Nadšenci park vyčistili, vysázeli nové stromy i keře a po čtyřiceti letech se dokonce na místě znovu objevily rododendrony a další vzácné dřeviny. Návštěvníci mají mezi stromy výhled na Smrčinu či Hraničník a na takzvané srdce Vltavy. Tak se říká místu, kde původní koryto řeky opisovalo tvar srdce.
Součástí parku je socha Adalberta Stiftera. „Tento místní umělec je známý převážně v německy hovořících zemích. Popisoval hlavně krajinu, jeho knihy téměř nemají děj, proto je měli rádi rodáci, kteří odsud byli odsunuti,“ připomíná Luděk Štěpánek. Adalbert Stifter byl ale také pedagogem a výtvarníkem.
Jedno z nejstarších stromořadí vede k dobrovodské kapli. Tu postavili obyvatelé na znamení zázraku. „Slepému mrzákovi se po tři noci zdálo, jak mu Panna Maria říká, aby se omyl oči a že pak prohlédne. To se nakonec skutečně stalo. Místní tedy nechali postavit kapli,“ vysvětluje Luděk Štěpánek.
Kaple i okolní hřbitovní zeď za minulého režimu chátrala. Nyní je opravená, ale z ohromného množství hrobů už tu zbylo jen pár náhrobků.
Na návštěvníky však stále čeká onen zázračný pramen. Každý si může nad Horní Planou napumpovat vodu a omýt poraněnou část těla. Podle pověsti by se pak měl uzdravit.
Do Horní Plané se vydal Zdeněk Zajíček, autor pořadu Vltavín, který si můžete poslechnout online. Dozvíte se také, jaké byla vojenská a válečná historie třeboňských rybníků.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
