V Klášterci nad Ohří skončila po 200 letech výroba porcelánu

Společnost dosáhla vloni tržeb 394 milionů korun, je to ale o téměř 100 milionů korun méně než v předešlém roce. Porcelánka skončila ve ztrátě v řádu desítek milionů korun. Od dubna se ale podle generálního ředitele Vlastimila Argmanna opět začaly objevovat nové zakázky.

„Co se týká odbytu, tak první tři měsíce letošního roku byly opravdu špatné. Teď se to v dubnu a květnu začíná trochu zvedat, takže už to vypadá, že bychom se mohli dostat do nějakého normálního režimu. Zakázky jsme měli tak na tři, na čtyři dny dopředu, takže to bylo 'z ruky do huby',“ popsal situaci na přelomu loňského a začátku letošního roku Argmann. Další propouštění firma nechystá, ale čeká, jestli trend, který v posledních měsících nastal, bude pokračovat.

V loňském roce začala porcelánka utlumovat svůj závod v Klášterci nad Ohří kvůli vysokým cenám energií a úbytku zakázek. Nejprve věřila, že bude stačit, když se zastaví výroba bílého střepu, ale zůstane dekorovna, balírna a expedice. Ty by mohly pokrýt nedostatek pracovníků v případě, když novorolský závod nebo výrobna v Lesově nestačí.

Nakonec ale Thun 1794 musel přistoupit i ke zrušení zbývajících provozů v Klášterci. O práci tak přišlo zhruba 50 až 60 zaměstnanců. Uplatnění ve firmě našlo jen asi pět lidí, a to v pobočce v Lesově.

Podle Argmanna současná situace ve světě obchodům s porcelánem nepřeje. Válečné konflikty a rozpad dodavatelských řetězců prodej výrazně komplikují. Navíc u porcelánu jde většinou o zboží, které je zbytné a jehož nákup je možné odložit.

Porcelánka, která je orientovaná hlavně na výrobu porcelánu pro domácnost, se tak chce více zaměřit i na segment gastronomie. Konkurovat může například tím, že porcelán z Thunu je lehčí, a tak pro personál restaurací snadněji přenosný. Novinky chystá i v segmentu kaváren, kde chce dodávat porcelánové šálky pro všechny varianty kávy, od espressa až po dvojité lungo.