V jindřichohradeckém kostele jsou bezhlaví apoštolové a příšery z bestiáře

14. červen 2020

Kostel svatého Jana Křtitele je součástí areálu kláštera v Jindřichově Hradci. Svou výzdobou patří k nejzajímavějším místům v Čechách. Spatříte zde totiž dosud neobjasněné výjevy zdeformovaných lidských těl a podivných monster.

V křížové chodbě kostela zaujme nástěnná malba stromu. „Jedná se o strom života, na němž je zpodobněn rodokmen Ježíšův. Je to nástěnná malba, tedy malovaná až na suchou omítku,“ vysvětluje historik umění Muzea Jindřichohradecka Jakub Valášek.

Nejstarší částí je jižní boční loď. Ta je oddělena od hlavní lodi masivním pilířem a malým pilířem, který je datován do období vlády Přemysla Otakara II. „Podle archeologických výzkumů tu byl kostel už koncem 12. století. Další etapou pak byla přístavba hlavní lodi a dlouhého presbytáře, který vznikal po příchodu minoritského řádu do Jindřichova Hradce,“ dodává Jakub Valášek.

V hlavní lodi si můžete u stropu všimnout bezhlavých apoštolů. Jedná se o důsledek přestaveb. „Původní zakrytí stropu bylo trámové. Když za husitů strop shořel, byl zaklenut touto hvězdicovou klenbou, ale v té době nevěděli, že výmalba je vázaná na trámový strop, takže všechny postavy, mimo jiné apoštolové, přišly o hlavy. Malby byly odkryty až první světové války, tehdy se to ukázalo v dnešní podobě,“ vysvětluje historik umění.

Zvláštní výjevy u oken kostela

Ještě více zaujmou ornamentální malby se zvláštními figurami, zdeformovanými lidskými těly, zvláštními bytostmi, prapodivnými monstry. Jejich původ a význam není dosud zcela jasný.

„To je asi nejzajímavější téma v celém kostele. Tato výmalba je na oblouku, který odděluje hlavní loď od presbytáře, i u hlavních oken. Výklad odborníků zní, že se jedná o výjevy z různých západoevropských bestiářů a knih, v nichž se objevovaly výjevy kontrastující s tím církevním. Zosobňovaly určitou pitoresknost proti tomu dobru, které zpodobňovali svatí. Tyto výjevy ukazovaly, že i v kostele mezi svatými se může objevit podoba zla, se kterou se má pořád bojovat,“ komentuje Jakub Valášek.

Plnobarevná výmalba jako v kostele svatého Jana Křtitele v Jindřichově Hradci byla v době gotiky typická pro všechny kostely. „Gotika nebyla vůbec šedá a nevýrazná, dokonce i sochy byly polychromovány, každá barva měla svůj účel, patřila třeba k určité osobě, svatému,“ říká Jakub Valášek.

„Kostel vlastně fungoval jako komiksový výjev Bible. Musíme si uvědomit, že většina lidí byla negramotných, takže nemohli číst a toto jim zprostředkovávalo výjevy z Bible,“ doplňuje.

Na zajímavosti kostela svatého Jana Křtitele v Jindřichově Hradci upozorňuje magazín Vltavín. Dále nabízí archivní nahrávky o cestování Jindřichohradeckem z cyklu Odkazy, který natočili na počátku 70. let minulého století Vladimír Kovářík, Miloslav Malý a Milan Navrátil.

Spustit audio

Související