V jihočeských Komařicích uvidíte Ušatou paní, zavzpomínáte na pivo, kterého jste se najedli, a užijete si masopust
Autor magazínu Vltavín Zdeněk Zajíček se s jihočeským historikem Janem Šimánkem vydává na další společnou cestu. Po Doudlebech, Trocnově a Střížově navštíví Komařice. Ty jsou pověstné nejen Ušatou paní, ale i masopustem.
Na zámku v Komařicích můžete spatřit zvláštní podobiznu takzvaného Ušatce, nebo také Ušaté paní. Váží se k ní dvě různé pověsti. Poslechněte si Vltavín z Komařic a zjistíte, jak to s ní bylo doopravdy.
Dále se dozvíte, že v jihočeské vesnici můžete zavzpomínat na pivo, kterého jste se najedli, a připomenete si tradici, která se tu dědí po mnoho pokolení, tradici masopustních masek a růžičkové koledy.
Tradiční růžičková koleda
Průvod růžičkové koledy, která patří mimo jiné ke Komařicím, tvoří dvanáct koledníků, svobodných mládenců – stejný počet jako Kristových apoštolů. Koledníci jsou svátečně oblečeni do tmavého obleku a bílé košile s červenou kravatou, která symbolizuje Kristovu krev. Opásáni jsou červenobílou šerpou, což jsou barvy země, ze které koleda pochází.
Koledníci mají na hlavách klobouky. Nahoře je pět, nebo sedm růžiček (symbol pěti ran Kristových, nebo Sedmibolestné Panny Marie) a jalovec (symbol trnové koruny). Na vlastním korpusu klobouku je 365 růžiček, v přestupném roce 366. Klobouk má červenobílé třásně jako symbol krve a potu Ježíše Krista.
Podoba klobouků se v jednotlivých obcích liší. Další variantou jsou například čtyři větší růže nahoře symbolizující roční období.
Související
-
Telegraf, bleskojistku, spoustu rádií a televizí i gramofon na kliku uvidíte v Rožmitálu na Šumavě
Telegraf, telefon a rádio, tak zní přesný název expozice v první z výstavních místností muzea v obci Rožmitál na Šumavě. To ale není jediná náplň budovy.
-
Dálnicí do pravěku se vydali archeologové. Průzkum u Čimelic a Mirotic přinesl několik překvapení
Do období, kterému říkáme pravěk, se vydáme v magazínu Vltavín. Asi bychom byli překvapeni vyspělostí některých kultur a otázky pro pravěkého člověka bychom určitě měli.
-
Pověst praví, že se Jan Žižka narodil pod dubem, ale podle místních to bylo přímo v dutině stromu
Ve Vltavínu se s historikem Janem Šimánkem podruhé vydáme do Trocnova, a to nejenom v souvislosti s Janem Žižkou. Historie je totiž někdy plná paradoxů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
