V době dovolených používejte ve květináčích gely, které jsou schopné zadržovat vodu

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Na Dvojce Českého rozhlasu právě začíná Zahrádkářská poradna. Jan Kopřiva a Ludmila Dušková jsou u nás. Dobrý den.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Dobrý den.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Dobrý den.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
To nám těch 14 dnů utekl jako voda. Mně se zdá, že jste tu seděli včera, ale není to tak. Dnes budeme probírat rostliny v době naší dovolené. Podíváme se jak na ty pokojové, tak i na ty venkovní. Jak se o ně postarat, aby nám vydržely během těch dejme tomu 14, 10 dnů, kdy opouštíme naše domácnosti nebo naše chaty nebo chalupy. Připomínám telefon, ten bude aktuální tak kolem čtvrt na jedenáct 221552525 a samozřejmě jejakaje@rozhlas.cz. To je naše e-mailová adresa. Tak se podíváme dovnitř, do místnosti, jak se postarat o pokojové květiny, jak je zajistit, aby měly dostatek vody, aby nám neuhynuly?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Já se přiznám, že mě to čeká zrovna ode dneška, protože my se chystáme na pár dní odjet a pakliže v tom bytě je teplo, tak opravdu ty rostliny hrozně rychle vadnou, to určitě ví každý, to není žádná novinka, ale přesto se, je tady několik možností, jak se o ty rostliny postarat. V první řadě si myslím, že je velmi ideální používat do květináčů ty gely, to znamená látky, které jsou schopné zadržovat vodu, několikanásobně zvětšit svůj objem a potom postupně si vlastně rostliny odebírají tu vodu z těch gelových složek, což je velmi dobré.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
To se zabuduje do té hlíny, která je v tom květináči.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Buď už s tím musíme počítat v době přesazování rostlin a umístíme si ten gel dolů naspod ke kořenům, pakliže jsme to neudělali, nebo o tom někdo nevěděl, tak je možné si to udělat i teď před tím odjezdem, to znamená, že se odebere část zeminy, vyhloubí se nějaký prostor vedle těch kořenů, přímo vedle rostliny, a nasype se to tam, stačí ze dvou stran a i to je určitě dobré, protože ta nasáklivost těch látek je poměrně vysoká a ty rostliny nepotřebují opravdu okamžité zalévání.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
To znamená, že my tam dáme jenom ten gel do toho květináče, zalijeme to tak běžným způsobem a můžeme odjet a tak zázračně to působí a funguje?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Působí to velmi dobře a dokonce, když se dodrží to předepsané množství, tak by měly ty rostliny mít dostatek vody po dobu týdne až dokonce 10 dnů, záleží zase na tom, jaká je teplota v tom bytě, anebo vůbec venku, jak hlavně svítí sluníčko a jak se prohřívá ten byt. Jinak samozřejmě takováhle možnost, když není, tak se to dělá klasickými způsoby, ...
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Do umyvadla.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
... to znamená, že okamžitě si vytáhnete okamžitě nejrůznější pekáče a všechny plechy, které mají vyšší okraje, naskládáte tam květináče a do nich nalijete vodu a přece jenom ...
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
A dáme je do nějaké místnosti, kde není tolik sluníčka.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
A pak ještě další možnost, že se požádá sousedka, a ta tam bude chodit a květiny zalévat.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Anebo si je odvezeme s sebou třeba někam na tu chalupu, pokud jich nemáme tolik. Pan Kopřiva.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
No, já si myslím, že možná ty pekáče někdy mohou být spíš na škodu, protože, pokud rostliny 14 dní stojí ve vodě, viděl jsem dokonce takové případy, že lidi, aby ušetřili jaksi práci, tak napustili vodu v koupelně, do toho daly ty rostliny a ty chudinky tam teda 14 dní stály ve vodě a ve tmě, takže dovedeme si představit asi ten výsledek, tak pozor na to. A já jsem viděl prodávat zajímavé věci, jsou to takzvané knotové závlahy pro pokojové rostliny, jsou to takové knoty, které se do každého květináčku zastrčí a na druhou stranu ústí do nádobky s vodou a vlastně ta rostlina, ta půda nasává vodu, takže můžeme to brát, že se to nepřemokří, ale postupně ta voda tam je dodávaná, takže i to je samozřejmě varianta, i to je možnost.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak to jsou pokojové rostliny a teď pojďme na zahradu, protože tam je toho mnohem víc a je to mnohem obtížnější obhospodařit vlastně před tím odjezdem, tak máme tam dejme tomu truhlíky s květinami, to jsou ty pelargonie, muškáty, já nevím, co všechno, petunie a tak dále. Pelargonie a muškát, to je to samé samozřejmě.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Nejen samozřejmě tyhle ty rostliny v truhlících, ale máme tam i celé, celou řadu zeleniny a ...
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak možná teď zkusme ty petunky.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Pojďme se podívat na ty květiny. Tak tam zase platí to samé, co pro ty pokojovky, tam je to snad i jednodušší, protože ty květiny se opakovaně vysazují, to znamená, že už bychom na to měli myslet a přímo při sázení už si tam přidat tyhle gelové složky, což je ...
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
To je i pro to venkovní použití.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Ano, přesně tak, pro venkovní použití. To vůbec, to jsou látky, které se právě používají v omezeném prostoru, to znamená v květináčích, truhlících nebo nějakých nádobách. Tam je to použití opravdu ideální. A navíc bych chtěla říct, že tyhle ty látky zůstávají v tý zemině, takže i když se rostliny na podzim vyhodí, tak nemusíme současně vyhazovat tu zeminu, můžeme si ji ponechat a jenom příští rok doplnit o hnojiva a plus další teda nějakou zeminu, která tam bude chybět a ty gely budou fungovat dál.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
To je tedy zázračná věc upřímně řečeno.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Já si myslím, že třeba je dobré využít takové samozavlažovací truhlíky, ale tady bych řekl pozor, je celá řada perfektních samozavlažovacích truhlíků, to jsou ty, které dodávají těm rostlinám potřebné množství vody, ale je celá řada i truhlíků, které dodávají nadbytečné množství vody. Nám se dostal do ruky truhlík, který tedy sice dodával vodu, ale v okamžiku, kdy přijde deště a na ten truhlík prší, tak prakticky voda stoupla až po horní okraj toho truhlíku a potom ty rostliny byly spíš v bahně než ...
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Zvedla kořenový bal přímo nahoru.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Úplně až nahoru, protože nikde nebyly žádné přepadové odtokové otvory, ta voda opravdu stoupala až po tu horní hranici, takže pozor na to při výběru zavlažovacího truhlíky. Někdy může nadělat víc škody než užitku.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Pravdou je, že my před tou dovolenou uděláme takováto opatření, ale přijde právě třeba veliký déšť, tak co se stane s těmi květinami, které jsme zabezpečili i těmi gelovými kapslemi a hodně naprší, tak tady dojde potom k maléru většímu?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Samozřejmě tady dát pozor a spíš si někam ty rostliny umístit, kde jsou aspoň částečně přikryté nějakou stříškou, protože vždycky, vždycky platí, že nadbytek vody je spíše na škodu než nedostatek.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Co uděláme se zeleninou?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Tak já si myslím, že zeleninu v době léta nemusíme ošetřovat nijak. Teď možná budou křičet zahrádkáři - to není pravda, já musím každý den zalévat. Tak já mám odzkoušeno a potvrdilo se mi, že jednou týdně při největším vedru stačí úplně zalévat, protože pravidlo je zalévat vydatně, ale méně často. Bohužel lidé jsou naučení zalévat denně, takové to pošplíchání vodou jednou konví celou zahradu a mají dojem, že zalili. Tak, prosím, pokud tohle někdo dělá, tak lepší nedělat nic, to je víc škody než užitku. Takže, pokud zahradu vydatně zalijeme, můžeme klidně odjet na dovolenou, ona ta zelenina to vydrží. Samozřejmě jsou to volné záhony, ve skleníku to bude asi trošičku jiné nebo ve foliáku, tam potom to chce třeba jednou týdně zalévat, ale opravdu i v tom skleníku stačí jednou týdně.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě letničky třeba, které máme nasázené, cinie, já nevím, měsíček a podobně, afrikánky, tak, které jsou také na záhonech, tak jak o ně se starat?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Ano, to všechno platí stejně jako pro tu zeleninu. Zase vydatně jednou za týden úplně stačí, ale rozhodně ne takové to pokropení, jak tady říkal Honza. A to jsem si hned připomněla i poradnu, co máme, tak nedávno nám tam přinesl jeden manželský pár svoje papriky na ukázku, který byly úplně žlutý a protože měli obavy, že to má nějakou svilušku nebo že tam je nějaký problém půdní, tak vyrýpli tu rostlinu a přinesli to v květináčku, abychom se na to podívali. Přála bych vám vidět to bahno, v kterým ta rostlina seděla. Právě, že tady lidi se kolikrát mylně domnívají, že když ta rostlina žloutne nebo když jí začínají viset listy dolů, tak je to z nedostatku vody, a tak tu vodu neustále doplňují a doplňují, ale ono je to kolikrát úplně obráceně, že ta rostlina je přemokřená, potom je taky náchylnější na celou řadu škůdců a odumírá. Tady je hrozně důležité ta zálivka vydatná a méně často z toho důvodu, že ta rostlina je nucená vytvářet mohutný kořenový systém a hlavně se snažit těmi kořeny dosáhnout do větších hloubek, kde to vlhko je. A jenom pro zajímavost, představte si, že takový salát, když se správně zalévá, tak dokáže udělat kořeny až do metrové hloubky.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Čili si sama ta rostlina hledá vodu v hloubce.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Ano, ano.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Protože jsem si všimla kolikrát, když je i třeba rostlina zasazená v květináči, tak daleko rychleji zvadne než ta, která je v té normální zemině někde v záhoně, ona si dokáže v té hloubce prostě najít tu vodu.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Ano, já, protože si jezdím zalívat jednou za týden, že jo, nejsem u toho, tak třeba z okurky, ty vůbec nezalévám, protože já mám v hlavě takový obrázek z dětství, kdy na poli jezedáci kdysi pěstovali okurky a bylo to na políčku, kde neexistovala žádná závlaha, bylo to hluboko za vesnicí a ty okurky tam krásně plodily a rostly. A ono se tudíž dokonce říká, že okurka si pro vodu dosáhne a i když má svěšené listy během poledního žáru, ona si je zase narovná a určitě je to lepší, než ji přemokřovat.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, a ještě pokud jde o muškáty, tak ty třeba vůbec vodu nepotřebují, no, potřebují, ale ne v takovém množství, ony podcházejí vlastně někde z Afriky, takže ty ten týden vydrží bez té vody?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Jak muškáty převislé, tak i ty vzpřímené a dokonce u těch vzpřímených muškátů, pokud té vody je moc, tak velice lehce zahnívají, dokonce i bakteriózy se tam objevují, takže ty vůbec nevyžadují moc vody. A ty převislé samozřejmě, pokud mají dost vody, tak pěkně rostou, ale ony bez té vody vydrží opět týden na žáru bez problémů.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Rychle posluchači, 221552525 anebo jejakaje@rozhlas.cz.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Rostliny v době naší dovolené, odpovídají Jan Kopřiva a Ludmila Dušková a první otázka už přichází po telefonu, dobrý den.
posluchačka
--------------------
Dobrý den, tady Marie z Prahy. Prosím vás pěkně dostala cykas a během asi 3 neděl mně vyrostl o 100 % a já nevím, jak se k němu mám chovat, co potřebuje, ale hlavně mně jde o zálivku, kdybyste byla tak lasková, řekla mi k tomu něco?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
No, buďte ráda, to je nádhera, protože to se stane málokdy, že by takhle rostlina vyrostla.
posluchačka
--------------------
Slyšela jsem to.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Tak hlavně se podívejte, jak to s ní vypadá, co se týká prostoru, protože by určitě rostlina zasloužila přesadit, ideální období pro přesazování rostlin bude zase v srpnu, takže zatím to můžete nechat, potom to přesadit, vzít o něco větší květináč, přemýšlejte i o tom substrátu tam dát, anebo jestli použít ty gely, jak jsme tady říkali, protože tím si uspoříte zálivku. A jinak samozřejmě, pokud se jí takhle dobře daří, no, tak nemusíte ani tak vydatně hnojit, stačí tedy jednou za měsíc tekuté hnojivo, ale rozhodně určitě větší nádobu.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak děkujeme za odpověď, přidáme další otázku. Dobrý den.
posluchačka
--------------------
Tady je posluchačka z Prahy, Marcela, dobrý den. Prosím vás pěkně, mám zkušenost a teď jsem to i slyšela tam od vás, že pelargonie se mají málo zalévat nebo že se nemají zalévat hodně. A já, když mám hnojivo, které se dává do vody a slyšela jsem jednou od pana Kopřivy, že by se měly pelargonie přehnojovat, jak to mám dělat?
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, tak to je hodně aktuální otázka, já si ji také ráda poslechnu tu vaši odpověď.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Tak to je moc krásný dotaz, já moc děkuji za ten krásný dotaz. Přehnojovat je správné, čili znamená to do každé zálivky přidáte hnojivo, a v tom už přehnojujete, protože na hnojivech je uvedeno, mám dojem, třeba jednou za 14 dní přihnojovat, ale vy určitě jednou týdně ty muškáty, pokud jsou někde na slunci, na horku zalít musíte, to je to nepřelévat, protože lidé dělají to, že zalévají třeba ty muškáty každý den, že úplně to plave ve vodě. To ne. Jednou týdně, nebo maximálně i dvakrát týdně, když je to na úpalu, ale do každé té zálivky prostě přidáte hnojivo.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte si, že je vhodné třeba přikrýt i tu zeminu u muškátů preventivně právě, když přijdou velké deště, aby se tam právě ta voda nedostávala a nebyly přemokřené kořeny? Jak si pomoci v těchto chvílích?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Ono to nejde hlavně.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Ono to nejde, nejde. Tam jedině se doporučuje při výsadbě dělat mulč, ten mulč se dělá třeba z kakaových mušlí, to je vlastně takový odpad při výrobě kakaa, navíc to odpuzuje slimáky, odpuzuje to kočky, že do toho nepolezou, ale stejně správný muškát musí ten truhlík úplně zaplnit, takže vlastně ta zem žádná tam není, která by byla vidět.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
To je hydroponie téměř jakoby.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Dá se říct, že to je napůl hydroponie.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, dobrý den. Už jste u nás a už můžete položit otázku.
posluchačka
--------------------
Dobrý den, já zdravím, Mirka ze Středočeského kraje. Já poslouchám neustále Český rozhlas 2.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkujeme.
posluchačka
--------------------
A přiznám se, že se mi jedná taky o ty muškáty a já jsem poslouchala a je to možná 4, 5 let nějakou paní, která prý muškáty pěstuje 39 let, skutečně taky velmi hezky o tom hovořila, chytrá, nějak i vzdělaná v tomto směru byla a naopak říkala, že muškáty mám zalívat ráno i večer. Tak jako to se mně trošku tluče s tím, co říkáte vy. A skutečně tento, neříkám, že bych je přelila, samozřejmě malinko, a mám velkou zkušenost, že skutečně velmi prospívají. Tak jako tluče se mi to trošku s tím, co říkáte vy.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Samozřejmě musíte si sama vyzkoušet, co vyhovuje vašim rostlinám a záleží taky na tom, na jakém místě je máte, na jakou světovou stranu jsou obrácené, protože určitě je budete jinak zalívat, když bude deštivé a chladné počasí a jinak se budou zalívat, když bude hic. Tak to si myslím, že určitě taky na tom záleží.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Tak tady bych si dovolil říct vlastní zkušenost, my máme na chalupě balkon na severní straně, kde máme muškáty a máme v okně na jižní straně muškáty. Na té severní straně na tom balkoně kvetou nádherně všecko v pohodě, zaléváme je tak jednou za 10 dní, protože opravdu nevysychají. A na té jižní straně, kam to sluníčko pálí prakticky celý den, tak tam samozřejmě dvakrát týdně se to zalít musí.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
A ty také vám kvetou ty severní?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Je to zajímavé, ale kvetou úplně stejně a rostou úplně stejně na obou stranách.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Možná, že potřebují hlavně hodně světla, nemusí to být až tak to slunce z té severní strany, ale hodně světla.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Já mám teda ještě jednu věc odzkoušenou, že stejné rostliny muškátů, když jsme použili v Praze na balkon, tak nikdy nedosáhli takové délky a takového růstu jako na té chalupě. Tam možná má i vliv taková ta vzdušná vlhkost, ty vypálené ulice pražské asi tomu úplně nesvědčí.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Já jsem i v Praze viděla obrovské truhlíky. A já to mám na venkově a nikdy nedosáhne toho, co třeba někdo jiný, je to zvláštní jev.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
To já překládám tomu, že známe ty nádherné rozkvetlé domy v Alpách, kde právě ta vzdušná vlhkost je.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Já se přiznám, že já mám taky krásné muškáty, ale na zalévání používám vodu z akvária. Když čistím akvárium, tak si tu vody schován a dávám si ji do těch lahví a potom průběžně, než se začne znova čistit akvárko, tak si tu vodu používám na zálivku a výborně ty rostliny prospívají.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den. Tak ještě i vás vítáme ve vysílání Dvojky Českého rozhlasu.
posluchačka
--------------------
Dobrý den, nevím jsem to já.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Jste to vy.
posluchačka
--------------------
Já bych se chtěla zeptat, mám sundavilu 4 roky starou, má teda asi 50 květů, je 120 vysoká a potřebovala bych vědět, jak ji rozmnožit, zkoušela jsem čerstvé řízky, staré řízky, všechno možný a nic mi nevyšlo. Mohl by mi někdo z vás poradit prosím?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
No, tak sundavila se opravdu množí řízkováním a je to dobré dělat tak, že lepší než ty zelené řízky je spíš zkusit nařízkovat takové ty starší, ty dřevnatější části a dělá se to tak, že se musí udělat, nastřihat řízky asi tak 5 centimetrů dlouhé, zapíchat do písku, to úplně stačí, do vlhkého písku anebo eventuálně smíchat písek s rašelinou, ale rozhodně přikrýt nějakým igelitem, aby nedocházelo k extrémnímu vysychávání nejen toho substrátu, ale současně i tý rostliny a dokonce pokud ten řízek mít listy, tak ty listy zkrátit na polovinu, aby se omezil výpar.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě odpovíme Radce z Prahy, která poslala svou otázku mailem, týká se rajčat, ale odpovíme. Ze semínek jsem vypěstovala keříčková rajčata, jsou krásná, velká, rostou nádherně, ale nekvetou, kde je chyba?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
No, to snad není možné.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
To je proti přírodě.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
To nevíme, kde je chyba, ale není to možné, protože všechna rajčata pokvetou v určitém vývojovém stupni, tak určitě nasadí květy, nevíme, jak je má dlouho, ale ...
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Možná a záleží také na odrůdě, jestli to bude nějaká pozdější odrůda, tak je třeba možné, že bude nasazovat později na ty květy.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Ale určitě se dočká si myslím.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Na našem rozhlasovém webu dvojka.rozhlas.cz bude probíhat chat, já myslím, že tam bude opět jako vždy mnoho dotazů právě k vám, k Ludmile Duškové a Janu Kopřivovi. A já bych chtěla připomenout, že příští pátek se tady s Janem Kopřivou setkáme od 9 do 10 hodin, budeme mít velký zahradnický speciál a budeme hovořit o víkendové zahradě, jak ji založit, jak ji udržovat, jak ji vyvíjet, aby byla krásná, aby nebyla tak pracná a abychom se z ní mohli hodně dlouho těšit. Tak já se na vás těším, pane Kopřivo, a vám přeji hezkou dovolenou.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Děkuju moc a na shledanou.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Na shledanou.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Na shledanou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.