V bavorské vesničce Mitterfirmiansreut vyrůstá kostel ze sněhu

Známé lyžařské středisko na německé straně Šumavy si pod vánoční stromeček, ale i na celou zimní sezónu nadělí netradiční dárek. Kostel ze sněhu. Připomene si tak stavbu prvního bílého svatostánku ve vesnici před sto lety.

Bavorská vesnička Mitterfirmiansreut žije přípravami na novou dominantu i atrakci. Kousek od našich hranic roste nový, futuristicky vyhlížející kostel se17 metrů vysokou věží s křížem.

„Před sto lety tady nebyl žádný kostel a lidé museli chodit buď do Mauthu nebo do Čech. V zimě na přelomu let 1910 a 1911 ovšem ani jedno z toho nebylo možné, protože napadlo tolik sněhu, že nemohli ani na půlnoční. Místní se proto rozhodli postavit si vlastní kostel, a když už ne z kamení, tak rovnou ze sněhu.“

Líčí historii Bernd Stiefvater, otec současné myšlenky, který s dalšími nadšenci založil ve vísce Spolek podporovatelů kostela ze sněhu. Chce sloužit nejenom bohoslužbám a křtům, ale také kulturním akcím.

První bílý chrám ze sněhu a ledu vytvořili místní po vzoru katedrály v Pasově před sto lety. Dóm byl 14 metrů dlouhý, sedm metrů široký a téměř čtyři metry vysoký, měl dvě věže a jeho fotografie otiskly až v Americe. Nový kostel nabídne necelých 200 míst k stání, na Štědrý večer organizátoři chystají výrobu jesliček ze sněhu a na konci ledna výstavu ledových soch.

Kostel ze sněhu v bavorské vesničce Mitterfirmiansreut v roce 1911

Dokončení stavby, na kterou by mělo podle odhadů padnout přes tisíc tun sněhu a ledu, paradoxně brzdí jejich nedostatek. Slavnostní otevření bílého kostela bylo přeloženo ze 17. prosince na 28., protože paní zima si dala se sněhovou nadílkou načas také u sousedů. Vše má tedy v rukou počasí, potvrdil i Bernd Stiefvater.

„Bude záležet na množství sněhu, samozřejmě toho přírodního, jak dlouho bude moci kostel zůstat věřícím i turistům k dispozici. Myslím, že to bude jako u jeho předchůdce v roce 1911, který vydržel až do května.“

Po roztání kostela jej bude zřejmě připomínat svítící kříž a informační tabule.