Úžasné životy: Operní pěvkyně Naděžda Kniplová podle sopranistky Lucie Hájkové

Kniplová se narodila v rodině učitele hudby, který ovšem i skládal a dirigoval. Poprvé vystoupila už v pěti letech, v patnácti zaskakovala za indisponovanou sopranistku v Dvořákově Stabat Mater, na jevišti s ní stáli legendy Beno Blachut a Eduard Haken. Její cesta na konzervatoř byla předem daná, i když ona sama po ní prý nikdy netoužila, chtěla studovat medicínu.

„Na konzervatoři si prošla stejnou zkušeností jako já, měla špatné pěvecké vedení, které ji málem připravilo o hlas. To nás sbližovalo, když jsem za ní poprvé přišla, naprosto přesně pochopila mou situaci. A musím říct, že mě celou tu dobu dávala soukromé hodiny zcela zdarma, to už se mi pak nikdy nestalo“, vzpomíná Lucie Hájková.

Libuše nás spojovala

Po angažmá v Ústí nad Labem a Brně přešla do Národního divadla, kterému zůstala věrná až do konce své umělecké kariéry.  A to i přesto, že dostávala nabídky k trvalému angažmá z proslulých světových scén, například z vídeňské Staatsoper. Vždy odmítala se slovy: Ale Libuši si tu nikdy nezazpívám!

„Libuše nás spojovala. Když mi tuto roli nabídl Jiří Heřman z brněnského Národního divadla, skoro jsem se jí bála zeptat, zda bych tuto roli měla přijmout. Ale ona ani nehnula brvou. Samozřejmě Lucie, postavte noty na klavír a jdeme pracovat. Velice mi tehdy pomohla, byla to krásná práce!.“

V Úžasných životech se ještě dozvíte, jaký měla vztah k líčení a oblékání, jak proběhlo její první setkání s Herbertem von Karajanem nebo proč odmítla cenu Thalie.