Úžasné životy: Legendární zpěvačka Hana Hegerová podle textaře Michala Horáčka
V úctyhodných 89 letech odešla Hana Hegerová, dáma s velkým D a zpěvačka s velkým Z. Velmi blízko měla k Michalu Horáčkovi, který s ní začal spolupracovat v 80. letech. Textař a producent Michal Horáček přiznává, že osobu Hany Hegerové začal vnímat už jako dospívající kluk, v 60. letech, kdy byla tváří Semaforu. Už tehdy vnímal sílu a energii, jíž oplývá. Proč Hana Hegerová nenosila na pódiu brýle, přestože na dálku neviděla? A ukončila kariéru dřív, než by musela?
„Ona byla dřív jiná, než jak ji známe z pozdějších let, kdy byla klidná dáma šetřící slovy. Byla čertice, byla živel. Byla to osoba, která jakoby přicházela z nějaké exotiky, i když to byla jen Žilina,“ směje se.
Životní sen
„Mně připadala taková snědá, jako jiná rasa. To byly báječné věci, které v Semaforu zpívala. Tehdy jsem začal toužit, že bych se snad jednou mohl stát tím, který píše příběhy vázanou řečí a ty příběhy jsou zhudebňovány a pak to někdo zpívá. A kdo jiný by je měl zpívat než tahle báječná osoba. To byl sen,“ vzpomíná Horáček, jenž se s Hegerovou osobně setkal až o 16 let později.
Tehdy už spolupracoval s Petrem Hapkou a naskytla se příležitost začít psát a tvořit právě pro Hanu Hegerovou. Přestože pánům zpočátku texty vracela, záhy se ukázalo, že jdou jiným směrem, než by si zpěvačka představovala. Po chvíli ale našli společnou řeč, která pro obě strany byla přínosná – Hapka s Horáčkem dostali volnou ruku, Hegerová zase prvotřídní repertoár, jenž jí zajistil další příliv fanoušků. Horáčkovi pak spolupráce s Hegerovou otevřela dveře do velkého showbyznysu.
V Praze
Život je o náhodách, které podle některých ani neexistují. Podobný start měla i paní Hana v české metropoli.
„V Praze si mě kdysi všimli a po jednom z vystoupení mi zavolali, že by byli rádi, abych vystupovala s nimi. Šlo o představení pro vojáky. Říkala jsem si, že si aspoň přivydělám na Vánoce. Pak mi řekli: ‚Víte, my budeme zakládat naše malé divadlo, bude se jmenovat Rokoko. Nechtěla byste tam zpívat?‘ A já jsem si uvědomila, že v Praze udělám víc s jednou dobrou písničkou než s celým světovým repertoárem v oblastním divadle. A to říkám s tím, že si strašně vážím těchto herců, kteří jsou tam léta, mají veškerou mou úctu. Tohle všechno, co říkám, zní tak nějak hezky a rozumně. Ale nejkrásnější na tom je to, – to nerozumné, měla jsem mužského, kterého jsem poznala tady, měla jsem ho moc ráda a ten mi řekl, abych zůstala a já zůstala. To je takhle jednoduché,“ uvedla Hegerová v jednom z rozhovorů pro Český rozhlas.
Byla k sobě náročná
Její spolupracovníci shodně potvrzují, že zpěvačka byla velmi pracovitá a především pečlivá. Věděla, že ve studiu i na pódiu musí podat špičkový výkon. Kladla si často větší nároky, než by možná musela.
„Ona na sebe byla velmi tvrdá. Když bych to srovnával s ostatními, tak jedna z nejtvrdších, co jsem poznal. Ona si každou písničku připravovala. Ne hodiny, ale dny, týdny. Dokud to nebyla ta rukavice, kterou má na ruce, aniž by ji vnímala. Takhle ona k tomu přistupovala,“ dodává Michal Horáček.
Související
-
KVÍZ: Jak dobře znáte Hanu Hegerovou
Kdo byla tajemná osoba třetího týdne naší hudební Pátračky? Nehádali jste nikoho jiného než Hanu Hegerovou.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.