Úžasné životy: Král českých bavičů Vladimír Menšík podle herce Pavla Zedníčka

„Moje první setkání s Vláďou bylo během natáčení filmu Hrozba, což byl snímek Zdeňka Syrového. Tam jsme se jen míjeli, takže takové to nej nej nej první setkání bylo na natáčení Zločin na poště. Mohl to být rok 1980, což znamená, že jsem byl v angažmá v Praze pouhé dva roky. Vzpomínám si, jak Menšík přišel a říká: ´Ahoj, já jsem Laďa. Tykej mi!´. Tak jsme točili a já za chvíli: ´Pane Menšíku...´. A on: ´Ale prosím tě, tykej mi!´ Byla to velká legrace,“ vzpomíná na první setkání s Vladimírem Menšíkem Pavel Zedníček.

Vybavuje si, že z hvězdy první kategorie měl zpočátku obavy, jak ho v kolektivu přijme, ale během pár minut věděl, že strachy byly zbytečné.

„Měl jsem z něj zpočátku respekt i trému, ale tím, jak byl přátelský, tak to hned opadlo. Měl jsem pocit, že se známe dvacet let, takže strachy opadly téměř hned,“ dodává Zedníček a připojuje příklady, které oba herce spojovaly.

Společné 

„Když si to tak procházím, zjišťuji, že přeci jen máme něco společného. On se narodil v Ivančicích u Brna, a já v Hošticích-Herolticích u Vyškova, což je kousek od sebe. On vystudoval strojní průmyslovku, já kožařskou průmyslovku. On šel do vesnického divadla, já šel do Ústí nad Labem. A hlavně, oba jsme vystudovali JAMU. Máme tedy stejnou cestičku, po které jsme se dostali k divadlu a filmu,“ doplňuje Zedníček.

Menšík byl jedinečný

O Menšíkovi se vědělo, že byl král improvizace a zvláště v anekdotách byl nedostižitelný. Nikdo předem nevěděl, co se bude dít.

„Byl jedinečný v přístupu k práci. Do humorných textů často zasahoval a upravoval si je tzv. do pusy. Ale jakmile byl nějaký dramatický text, tak ten údajně nechával v originální podobě. Ale jak šlo o humor, nikdo nevěděl, jaká bude narážka. Přizpůsobil si ji sobě na míru. Vzpomínám si, jak jsme točili Dobří holubi se vrací. Plná šatna, Laďa vyprávěl i čtyři hodiny v kuse, poledne a my ještě nenatočili ani záběr. Byl prostě neskutečný,“ vzpomíná dál herec Pavel Zedníček.

O jedinečnosti Menšíka promluví v archivních záznamech i Menšíkova rodina – manželka, maminka i sestra. Ve dvou ukázkách si pak Menšík i zazpívá. A samozřejmě nechybí tolik oblíbené silvestrovské scénky, které vstoupily do dějin české i slovenské zábavy.