Úžasné životy: Jaroslav Foglar podle Štěpána Raka
Vyznání důvěrného duchovního propojení kytarového virtuosa a skladatele Štěpána Raka se spisovatelem Jaroslavem Foglarem je víc než jen ohlédnutím za interpretací Foglarova díla.
Štěpán Rak sleduje už od počátků své hudebnické pouti propojení s Jestřábem, jak byl mezi skauty Jaroslav Foglar znám už od junáckého věku.
Hoch, který dokázal snít
Chlapec patří do houfu, on musí mít kolem sebe dvacet třicet chlapců, aby mohli soupeřit, závodit, hrát si. Tak přemýšlel, žil a tvořil Jaroslav Foglar. Ale nadšený čtenář jeho knížek, Štěpán Rak byl spíš samotář.
„Měl jsem ale jednoho věrného kamaráda Ferdu. Spolu jsme prožívali klukovství od A do Z,“ říká hudebník, kterému se onou Foglarovou Zlatou řekou stala Berounka. „I když víc než v Berounce jsme se s Ferdou smáčeli ve vlastním potu. A pak lehávali v trávě na babiččině louce, sledovali bílá oblaka a snili.“
Co by kytarista je Štěpán Rak odkojen radotínskými trampy. „To oni mi dali do ruky první kytaru. Byla to taková křapka, se kterou se hrál snad i tenis. A naučili mě první akordy.“
G dur, C dur, D7, písnička Japonečka a po ní mnoho dalších trampských hitů se stalo niterním předivem, z nějž vyrůstá Rakova geniální muzikalita. A tyto kořeny o sobě daly vědět, když se ještě za Foglarova života Štěpán Rak se svým kamarádem Alfredem Strejčkem pustili v rozhlase do natáčení foglarovek.
Stahovali Jestřába hrobníkovi z lopaty
„Vytvořili jsme také pořad Písně ztraceného ráje, se kterým jsme jezdili. A pokud to bylo možné, brali jsme Jestřába s sebou.“ Při výpravách za publikem si Fredy se Štěpánem vyzvedávali Jestřába přímo v nemocnici, kde v pokročilém věku trávil závěr života. „Měl jsem vždycky pocit, že ho stahujeme hrobníkovi z lopaty.“
Prolínání Rakovy životní cesty s Foglarovým dílem ale pokračovalo i po Jestřábově skonu. Přímo na pohřbu, kde se dvojice Rak Strejček loučila se zesnulým kamarádem, oslovili umělce členové oddílu Hoši od bobří řeky Václav Črný - Červenáček a Jindra Hojer. A mezi Jindrou a Štěpánem postupně vzniklo důvěrné přátelství, co trvá dodnes.
Výčitky Jindry Hojera
I během natáčení cyklu Úžasné životy Štěpán Rak navštívil 95letého Jindru Hojera. Muž, který se kdysi stal předlohou literární postavy v legendární partě Rychlé šípy, vzpomínal na tábory s oddílem, v němž Jaroslav Foglar působil jako vedoucí. Přiznal také pochybnosti, zda si zaslouží popularitu.
„Připadám si někdy zvláštně, když mi lidi říkají, jak jsem známý,“ svěřil se skutečný Jindra Hojer, chemik a kandidát věd, někdejší univerzitní pedagog, autor knihy hlavolamů.
„Já pořád cítím, že to nejsem já, ale ta figura, kterou stvořil Jaroslav Foglar. Trápí mě to, ale nedá se s tím nic dělat. Skaut a Jestřáb mi do života dali něco nesmírně důležitého. Naučili mě prohrávat.“
Související
-
Václav Dostál: Skautský deník ve starořečtině odhaluje ilegální činnost Foglarova oddílu
Václav Dostál se stará o pražskou pobočku skautského archivu. Ta právě zpracovává unikátní osobní deníky Jarmila Jumbo Burghausera.
-
15 let už s námi není. Vzpomínka na Jaroslava Foglara
Hosty Aleše Cibulky jsou předseda Sdružení přátel Jaroslava Foglara Slavomil Janov, režisér Hynek Bočana, herec Jiří Krampol, zpěvák Wabi Daněk a další.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.