Úžasné životy: Ilustrátor a animátor Jiří Trnka podle spisovatelky Terezy Brdečkové
Byl světově uznávaným ilustrátorem a tvůrcem animovaných filmů. Staré pověsti české, Sen noci svatojánské nebo třeba pohádková kniha Zahrada. To je jen pár příkladů z jeho bohaté tvorby. Scenáristou mnoha jeho filmů a dlouholetým přítelem byl Jiří Brdečka a proto na Jiřího Trnku vzpomíná jeho dcera, spisovatelka Tereza Brdečková.
Narodil se 24. února 1912 v Plzni. Od dětství tíhnul k výtvarnému umění, kreslil, maloval a vyráběl loutky. Jeho prvním učitelem a vzorem v tomto oboru byl Josef Skupa. Díky vazbě na nakladatelství Melantrich byl v roce 1945 Jiří Trnka osloven, aby se stal šéfem studia animovaného filmu. Po několika kreslených snímcích si prosadil vlastní linku a tou byl loutkový film.
„Jedním z důležitých filmů té doby je Árie prérie, kde se poprvé na plátně objevila postava Limonádového Joea a zazněla slavná píseň ‚So far to you I may’. Trnka scénář napsal s mým otcem a oba také ve filmu zvěčnil. Svou podobu dal Trnka kočímu dostavníku a hlavní padouch má zase tvář mého otce Jiřího Brdečky. Jak říká klasik, ještě ji mám schovanou,“ Přibližuje začátky spolupráce svého otce s Jiřím Trnkou Tereza Brdečková.
Tajemná Zahrada
Jiří Trnka byl také malířem a soustředil se především na ilustrace knih pro děti. Jeho svébytnou poetiku mají například Karafiátovi Broučci nebo Werichovo Fimfárum. Trnka také namaloval a napsal vlastní pohádkovou knihu Zahrada, která podle Terezy Brdečkové formuje už několikátou generaci českých dětí.
„Trnka vymýšlel tuto knihu po nedělích, se svým nejmladším synem Janem, kterého si bral do postele a děj mu vyprávěl. Inspirací mu byla zahrada obklopující usedlost Turbovka, kde Trnka v 50. letech žil a kde snad žil i ten protivný kocour, co pořád nadával.“
Trnka versus ČKD
Jiří Trnka se loutkovému filmu věnoval 20 let. Za tu dobu stihl natočit přes 20 filmů, z toho 5 celovečerních. Nejvýznamnější jsou Špalíček, Staré pověsti české, Sen noci svatojánské nebo Ruka. Jeho filmová i ilustrátorská tvorba měla mimořádný ohlas v zahraničí.
„Na počátku 60. let měl například samostatnou výstavu v Louvre a to už bylo opravdu něco. Jeho ilustrované knihy se vyvážely v obrovských nákladech a říkalo se, že hospodářsky má Trnka pro Československo větší význam než celé ČKD,“ vypočítává Tereza Brdečková úspěchy Jiřího Trnky.
Související
-
Jiří Trnka. Walt Disney Východu, který prý uměl kreslit oběma rukama
Říkalo se mu Walt Disney Východu. Ale on se naopak způsobem své práce chtěl vůči disneyovské „tovární výrobě“ vymezit.
-
Úžasné životy: Věra Chytilová podle Miroslava Donutila
Vzdorovitá, umanutá, drzá, ale vždy nanejvýš osobitá. Režisérka Věra Chytilová patřila k nejvýraznějším tvářím tzv. Československé nové vlny.
-
Úžasné životy: Ladislav Mrkvička podle Jana Přeučila
Charakterní, férový chlap, který nesměl dokončit DAMU a z divadla S. K. Neumanna odešel impulzivně, protože nechtěl besedovat se sovětskými vojáky.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Když vás chytne klasika, nikdy vás už nepustí. I kdybyste se před ní plazili.
Petr Král, hudební dramaturg a moderátor Českého rozhlasu


Nebojte se klasiky!
Bum, řach, prásk, křup, vrz, chrum, švuňk, cink. Už chápete? Bicí! Který nástroj vypadá jako obří hrnec ze školní jídelny potažený látkou? Ano, tympán! A který připomíná kuchyňské police? A který zní jako struhadlo? A který jako cinkání skleničkami? A který zní jako vítr?