Úžasné životy: Filolog Bedřich Hrozný podle jeho následovníka Petra Charváta
Bedřich Hrozný se narodil v roce 1879 v Lysé nad Labem do rodiny evangelického pastora. Dětství, kdy slýchával biblické příběhy z oblasti blízkého východu, ho částečně předurčilo ke studiu civilizací této oblasti.
Dalo by se říct, že byl přímo prototypem nepraktického vědce ponořeného ve svých textech, nezajímající se o život okolo sebe. I přesto se ve svém životě dostal několikrát do situací, které prokázaly jeho lidské kvality.
Hloubavý filolog, který se postavil gestapu
Na počátku druhé světové války byl krátce rektorem Karlovy Univerzity, než ji nacisti zavřeli. Jednou na území fakulty vtrhlo německé vojsko a začalo zatýkat studenty. Hrozný, perfektně jazykově vybaven byl schopen Němce vykázat z budovy. A tímto krokem zachránil před odvlečením, a dá se předpokládat, i před smrtí několika studentů. Později za protektorátu mu byl dokonce nabídnut ministerský post, tomu se však naštěstí dokázal vyhnout.
Nebezpečné archeologické mise
Hrozný byl primárně filolog, tedy vědec zkoumající jazyky. Nicméně aby si opatřil prameny, v jeho případě hliněné destičky popsané klínovým písmem, byl nucen provádět i terénní výzkum za účelem odkrytí těchto artefaktů. Měsíce proto strávil zejména v Anatolii na území dnešního Turecka. To s sebou neslo značné nepohodlí, často zažil i situace vysloveně nebezpečné. Z jeho deníků však vyvstává obraz muže, který byl místními často zván do domácností. Nelze také nezmínit, že přijel vybaven západními medikamenty, jež často využíval k léčbě domácího obyvatelstva.
Objev srovnatelný s Champollionem i Carterem
Jeho hvězdná minuta přišla v roce 1917, kdy na konferenci v Berlíně přednesl závěry svého bádání. Nejenže dokázal rozluštit do té doby neznámý chetitský jazyk, ale také potvrdil svou hypotézu, že chetitština je jazykem indoevropským, a nikoliv semitským, jako ostatní jazyky v oblasti blízkého východu. Jeho objev je srovnatelný s Champollionovým rozluštěním egyptských hieroglyfů či objevení hrobky krále Tutanchamona týmem Howarda Cartera jen o několik let později.
Také se dozvíte, na jakém výzkumu se podílel na samém závěru svého života a že nebyl člověkem prostým sebeobdivu. Vypráví profesor Petr Charvát, Hrozného následovník.
Související
-
Úžasné životy: Cestovatel Jiří Hanzelka podle moderátora Petra Horkého
„Jiří Hanzelka mě kromě lásky k cestování inspiroval k tomu, jak by člověk mohl přemýšlet o tom, co na světě uvidí,“ vzpomíná polárník a režisér Petr Horký.
-
Úžasné životy: Arnošt Lustig podle Petry Procházkové
„Pro mě byl jeden z nejvtipnějších lidí, které jsem potkala, dělal si legraci i ze zakázaných témat. Byl mistr slova,“ vypráví zahraniční zpravodajka Petra Procházková.
-
Úžasné životy: Zahraniční zpravodaj Karel Kyncl podle novinářky Jitky Obzinové
Jeho jméno bylo vždy úzce spjato s Československým a později Českým rozhlasem. V 90. letech se s ním pracovně setkávala i novinářka Jitka Obzinová.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...
Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Lidský faktor
Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová
