Úžasné životy: Filolog Bedřich Hrozný podle jeho následovníka Petra Charváta

18. červenec 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Bedřich Hrozný

Bedřich Hrozný se narodil v roce 1879 v Lysé nad Labem do rodiny evangelického pastora. Dětství, kdy slýchával biblické příběhy z oblasti blízkého východu, ho částečně předurčilo ke studiu civilizací této oblasti.

Archivní materiály připravili: Jana Bartošová a Miloslav Turek
Připravil: Marek Mojžíšek
Dramaturgie: Daniel Kupšovský
Zvukový mistr: Petr Janečka, Ladislav Čurda
Premiéra: 18. 7. 2021
Produkce: Klára Illiašová

Dalo by se říct, že byl přímo prototypem nepraktického vědce ponořeného ve svých textech, nezajímající se o život okolo sebe. I přesto se ve svém životě dostal několikrát do situací, které prokázaly jeho lidské kvality.

Hloubavý filolog, který se postavil gestapu

Na počátku druhé světové války byl krátce rektorem Karlovy Univerzity, než ji nacisti zavřeli. Jednou na území fakulty vtrhlo německé vojsko a začalo zatýkat studenty. Hrozný, perfektně jazykově vybaven byl schopen Němce vykázat z budovy. A tímto krokem zachránil před odvlečením, a dá se předpokládat, i před smrtí několika studentů. Později za protektorátu mu byl dokonce nabídnut ministerský post, tomu se však naštěstí dokázal vyhnout.

Nebezpečné archeologické mise

Hrozný byl primárně filolog, tedy vědec zkoumající jazyky. Nicméně aby si opatřil prameny, v jeho případě hliněné destičky popsané klínovým písmem, byl nucen provádět i terénní výzkum za účelem odkrytí těchto artefaktů. Měsíce proto strávil zejména v Anatolii na území dnešního Turecka. To s sebou neslo značné nepohodlí, často zažil i situace vysloveně nebezpečné. Z jeho deníků však vyvstává obraz muže, který byl místními často zván do domácností. Nelze také nezmínit, že přijel vybaven západními medikamenty, jež často využíval k léčbě domácího obyvatelstva.

Objev srovnatelný s Champollionem i Carterem

Jeho hvězdná minuta přišla v roce 1917, kdy na konferenci v Berlíně přednesl závěry svého bádání. Nejenže dokázal rozluštit do té doby neznámý chetitský jazyk, ale také potvrdil svou hypotézu, že chetitština je jazykem indoevropským, a nikoliv semitským, jako ostatní jazyky v oblasti blízkého východu. Jeho objev je srovnatelný s Champollionovým rozluštěním egyptských hieroglyfů či objevení hrobky krále Tutanchamona týmem Howarda Cartera jen o několik let později.

Také se dozvíte, na jakém výzkumu se podílel na samém závěru svého života a že nebyl člověkem prostým sebeobdivu. Vypráví profesor Petr Charvát, Hrozného následovník.

autor: Marek Mojžíšek
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.