Úžasné životy: Boris Rösner podle Ondřeje Kepky
„Boris Rösner mě učil herectví na pražské DAMU. Byli jsme jeho první studenti,“ vzpomíná v dokumentu Ondřej Kepka. „Jeho osobnost a individuální přístup k žákům z něj udělali legendu. Málkdo, kdo ho nezažil jako pedagoga, si to umí představit. I když měl image rytíře, Dona Juana a Casanovy, poznali jsme ho jako citlivého člověka, plného pochopení pro každou lidskou slabost. Jako každý rytíř měl rád silné soupeře. Více vážně mě začal brát, až když jsem začal také režírovat.“
„Budeš mít něco, co já nemám… Ale štveš mě, protože teď bys měl jít někam k divadlu… Tak nevím, co s tebou.“ Po škole se z nás stali přátelé a dokonce jsme společně režírovali jeden dokument v České televizi.
Dokument by mohl nést základní myšlenku: zemřel příliš brzy, nestačili jsme si toho spoustu říct. „Co jsem Vám, pane učiteli, chtěl vlastně všechno ještě říci?“
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka