Už dnes můžeme začít s výsevem celeru, má dlouhou vegetační dobu

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Je tady první Zahrádkářská poradna v novém roce. Ludmila Dušková a Jan Kopřiva, spolupracovníku časopisu Receptář. Dobrý den.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Dobrý den.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Dobrý den.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Copak to teplé počasí dělá s našimi zahradami?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
No, já si myslím, že tak, jak slyšíme od zahrádkářů, tak se zase děsí, protože vzešel veškerý česnek, už povyrostl a je poměrně vysoko nad zemí, takže bohužel zase se obáváme všichni asi zřejmě, aby nedošlo k tomu co loni, to znamená, že ty nastartované rostliny jakmile přijde třeba nějaký větší mráz, tak můžou zase zmrznout a zase to dopadne třeba tak jako loni, ale doufejme, že ne, že prosta ta úroda byla opravdu malá.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Nic s tím nenaděláme, zkrátka a dobře to počasí, jsme v jeho rukou.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Určitě, ale já si myslím, že to vždycky dopadne dobře. Jediné, co možná není dobré, že teď rostou hodně i plevele, viděl jsem, že jsou prakticky zahrádky zaplevelené, takže na jaře každý bude muset nastoupit a začít tím, že to nejdříve bude muset vyplet, takže to nám přináší to teplo.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste připravili pro dnešní vysílání téma první výsevy. Ještě než se do toho pustíme, tak jsem si tady zapsala dotaz, který přišel elektronickou poštou, Jana se ptá, jestli lze stříhat vinnou révu, když nemrzne?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Je to samozřejmě možné, takovým ideálním termínem ale pro řez vinné révy je měsíc únor. Teď bych řekla, že je ještě poměrně brzy. I když, samozřejmě, když je nějaká obří vinice, tak se musí začít co nejdřív a samozřejmě při tom, při těchto pracech nesmí mrznout. Potom zase je naškodu, když se ten sestřih vína nechá na pozdější dobu, protože to je špatně, protože potom ta réva hrozně roní, takže takzvaně vytéká míza z těch řezných ran, a to je špatně.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak a teď se pustíme do prvních výsevů, co budeme konkrétně sít?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Možná, že si všichni budou říkat, že jsme se zbláznili, protože jsme uprostřed zimy, ale ono to tak skoro ani nevypadá.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale dobře se to poslouchá, že už se blížíme k tomu teplému počasí.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Všichni by radši odpočívali. Ale je tady opravdu celá řada věcí, která je zapotřebí vysít včas, protože to jsou rostliny, které mají dlouhou vegetační dobu, a z toho důvodu se ten výsev musí udělat takto brzy. A v první řadě se jedná teda o květiny, a to především květiny, které pak pěstujeme na balkonech a které si vysazujeme do truhlíků a jako takovou první věc bych zmínila muškáty, protože na ty je opravdu teď ta nejvhodnější doba, dokonce se vysévají už i v prosinci, ale to už bychom přeháněli, takže klidně se to může stihnout ještě teď a do konce ledna si myslím, že by se to mělo podařit. Ty muškáty jsou v obrovské škále barev, mluvím o pelargoniích zonale, to jsou ty vzpřímené, tak. Jsou to většinou hybridní odrůdy, které mají dívčí jména například Helena, Lenka, Mirka, Monika, Simona, takže všechny tyto odrůdy mají také svoji specifickou barvu, tak například Helena je růžová s bílým okem, Mirka je jasně červená. No, takto bych mohla, Blanka je čistě bílá, takto bych mohla pokračovat dál, takže těch odrůd je opravdu v sortimentu hodně a může si každý vybrat, co se mu zrovna líbí a nebo ty barvy vzájemně kombinovat. Ještě bych chtěla říci, že jsou i nové odrůdy, které jsou zajímavé tmavým listem a nebo úplně hnědým listem a nebo dokonce dvoubarevným listem, který je buď hnědý uprostřed a má zelený okraj a nebo obráceně. No, a co se týká toho výsevu, tak ten je velmi jednoduchý, protože semena muškátů jsou poměrně veliká asi tak jako kmín vypadají, takže se s nimi dobře pracuje na rozdíl od jiných drobnosemenných květin.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Begonie nebo petunie?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Ano, přesně tak, takže s těmi muškáty se velmi dobře pracuje. A myslím si, že kdo si chce vypěstovat vlastní muškáty, tak je to opravdu tak jednoduché, protože stačí to semínku vysadit buď do těch rašelinových jiffů a nebo do nějakého kvalitního substrátu. Doporučuji vždycky po jednom semínku, aby se to pak nemuselo od sebe roztrhávat. Ty semena klíčí velmi dobře, mají 99% klíčivost, takže už za pár dní vidíme, že začíná to semínko klíčit, ale pak ten růst je velmi pomalý, z toho důvodu tento včasný výsev.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
No, k substrátu vy přidáte určitě nějaké informace a také k tomu, kam vůbec máme ty zasazené pelargonie nebo begonie nebo petunie postavit, na jaké místo a jak je zalévat, jak se o ně starat?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
No, to je velice správná otázka, protože často uděláme výsev, uděláme ho dobře, čili použijeme kvalitní výsevní substrát, to bych asi tady zdůraznil, že opravdu výsevní substrát, pokud vezmeme zem ze zahrádky, nemusí to být přímo ono, co ten výsev potřebuje. Samozřejmě dnes jsou k dispozici celé řady domácích skleníčků, takže ten skleníček zajistí potřebnou vlhkost a i určitou teplotu. Ale pozor, my máme tendence vždy, když to vysejeme, okamžitě to umístit na okno, dát někam na parapet k onu.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
No, k dennímu světlu.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
K dennímu světlu, ale zkusme si tam změřit teplotu. Já jsem si dělal takové pokusy v panelákovém bytě, tedy minule jeden pán mě nařkl, že jsem se obul do paneláků, že nejsou vhodné pro pěstování rostlin, tak nejsou, to opravdu tak je. Nicméně pokud to dáme k oknu, byť máme nějaká už ta euro okna, plastová okna, tak u toho okna je ta teplota zhruba o 5, o 6 stupňů nižší než v té místnosti. Takže jestliže máme v místnosti 24, 25 stupňů, tak u toho okna může být i pod 20, a to už na to vzcházení těch semen může být docela málo, takže nechat ten výsev dál od toho okna a v okamžiku teprve, když ty rostlinky začínají vzcházet, pak je dát už k tomu světlu. Ale ta prvotní teplota by měla klidně těch 24, 25 stupňů být, tím to vzcházení je rychlé a samozřejmě ta rostlina, pokud to semínko dlouho nebojuje s tím, aby se otevřelo a vzešlo, tak ta rostlina pak je vitálnější a lepší.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak hluboko se to semínko dává do země?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Rozhoduje velikost toho semínka. Tady, jak Liduška řekla, u těch muškátů je poměrně velké to semeno, takže pokud ho vyséváme do těch jiffů rašelinových, tak ho prakticky přimáčkneme, že bychom ho tam nějak zahloubili, ale přimáčkneme ho, abychom ho ještě viděli, ale přitom bylo už dost ve vlhku. Ovšem pozor, pokud vyséváme petunie nebo begonie, tak zásadně na povrch. Ten povrch půdy musí být dokonale urovnaný a my to osivo pokud možno co nejjemněji vysejeme na povrch a potom nezaléváme, ale pouze rosíme, protože to jemné osivo bychom nějakou konvičkou vyplavili, zničili. Takže pouze rosit a teprve, když to vzejde, tak postupně, ale vždy jemně, jemně rosit a teprve snad přepíchané rostlinky se můžou začít zalévat nějakou konvičkou, ale velice opatrně.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže rozprašovat na vodu je idální?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
To je úplně přesně ono, co potřebujeme.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě ten celer, také jste ho zmínili, že je možné ho vysévat právě v této dobře.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
No, určitě. Co se týká tedy zelenin, tak ten celer je asi na prvním místě, protože on má taky velmi dlouhou vegetační dobu, to je asi kolem 180 dní. Takže z toho důvodu kdo se chce pustit do vlastních rostlin, tak samozřejmě musí začít v lednu. Těch odrůd celerů je celá řada, jsou dneska velmi kvalitní odrůdy, například Albín nebo Neon, to jsou celery, které vytvářejí obrovské bulvy a jsou čistě bílé bez těch antokyanových skvrn a dokonce, když se rozříznou, tak ani nemají tendenci vytvářet takovou tu vnitřní dutinu. Takže doporučuji vlastní celer, ale jak jsem už tady řekla, semeno celeru je velmi jemné, a jak už tady zase naopak Honza zmiňoval, tak vysévat pouze na povrch. Vysévat, snažit se o ten výsev co nejřidší, protože potom, když je to husté, tak může dojít k padání klíčících rostlin, což je velká chyba, to je na závadu, to se částečně dá omezit právě tím řídkým výsevem, pokud to vůbec je v našich silách, protože to semínko je velice jemné. No, ale myslím si, že zas takovéhle výsevy a vůbec vypěstování si vlastních sazenic, že je obrovskou takovou jakoby radostí a že si myslím, že nás to už k tomu jaru určitě i přiblíží a i když je s tím trošku větší práce, zas o to je to lepší, když člověk ví, že si to všechno vypěstoval od samého začátku až do té sklizně sám. Takže si myslím a vřele doporučuji, abychom se do toho pustili.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ludmila Dušková a Jan Kopřiva jsou tu dnes s námi ve studiu. Telefonní číslo je 221552525 nebo jejakaje@rozhlas.cz a samozřejmě po našem rozhovoru bude následovat chat 2.rozhlas.cz. Takže pokud ty otázky chcete směřovat tam, tak můžete. Tak za chviličku zpátky ve studiu.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ludmila Dušková a Jan Kopřiva spolupracovníci časopisu Receptář jsou ve studiu a s námi je také posluchačka. Dobrý den.
osoba
--------------------
Dobrý den, Mladá Boleslav. Prosím vás, chtěla jsem se zeptat, jestli je možné vůbec ze zahrady vymýtit mochyni, nám se hrozně rozšířila mochyně, jestli je to možný?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
No, to vás teda lituju, protože moc dobře tento plevel znám, ještě ke všemu stačí, aby se kousíček nechal a okamžitě roste zase znova a dokáže zamořit opravdu velmi rychle záhony. No, já teda abych vám pravdu řekla, tak já ji likviduju mechanicky, protože většinou se mi rozmnoží mezi zeleninou a potom tam používat jakýkoliv herbicid, je prostě problém. A navíc u tý mochyně je, není to časně jarní plevel, takže ona se vlastně vynoří v době, kdy my už tam máme tu výsadbu. Takže jedině, co bych vám mohla doporučit, tak bodově, bodově, to znamená, použít herbicid, ale tak, abyste se vůbec nedotkla žádné vedlejší zeleniny nebo rostliny, kterou tam pěstujete, ale opravdu pomocí štětečku použít tím, že se dotknete vždycky tím herbicidem pouze jednoho listu a mělo by to aspoň částečně pomoc.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, děkujeme za odpověď. Další otázka je od vás, dobrý den. Haló, haló, už jste u nás, už jste ve vysílání.
osoba
--------------------
Dobrý den, tady posluchačka Marcela. Já bych se ráda zeptala, mám ...
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak nám vypadlo spojení v tomto okamžiku, takže posluchačka se pokusí dovolat ještě jednou, aby otázka zazněla. Haló, haló, slyšíme se?
osoba
--------------------
Haló, slyšíme se? Tady je posluchačka z České Třebové. Chtěla jsem se zeptat, jestli by mi poradili jestli jde vypěstovat netykavka impatiens ze semínka a to třeba do truhlíku do okna?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Ano, jde to, samozřejmě jde a v sortimentu je směs barev, takže můžete si určitě koupit ta semínka, ale zase impatiens balsamina patří k těm květinám, které potřebují včasný výsev. Tady bych doporučila aspoň když ne teď, tak maximálně začátek února, zase ona pomalu roste, a určitě se vám to povede. Ale pozor, zase nezasypávat, jenom pouze lehounce na povrch přitisknout, rosit a jakmile ty rostlinky vzejdou, tak okamžitě na okno a aby měly co nejvíce světlo, aby se vám příliš nevytahovaly.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
To je drobnokvětá i taková ta velkolistá.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
No, ony jsou dva druhy buď, nebo takto těch odrůd je opravdu hodně, jsou jak obyčejné, tak hybridní, dokonce máme i hybridy F2, F1. No a pak je takzvaná Nová Guinea, a to je právě ta impatiens s velkým červeným listem a s větším květem, takže i ta samozřejmě lze. Ale většinou se vysévají impatiens balsamina.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano. Dobrý den. Už jste ve vysílání a můžete položit otázku.
osoba
--------------------
Dobrý den, tady Blažková z Prahy. Prosím vás, já jsem se chtěla zeptat, já pěstuju na balkóně ve velkých květináčích rajčata, můžete mi říci, který druh by byl nejlepší, aby byl nějaký raný a dobrý?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Tak já myslím, že v tomto případě bych se soustředil na odrůdy přímo určené pro balkónové pěstování, takže to je rajče třeba odrůda Vilma. Úplně ideální pro pěstování na balkóně, to je takové kompaktnější rajče. Takže v tom případě byste neměla mít problémy, ani nemusíte žádnou oporu tam dělat, ale myslím si, že pokud máte ty nádoby větší, tak se dají pěstovat i klasická tyčková rajčata samozřejmě, pak tam dáte k tomu tu tyčku a přivážete to a navíc na tom balkóně, pokud na něm neprší, tak to má tu výhodu, že ty rostliny jsou podstatně méně napadány plísní. Takže proč ne.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Tak já, pokud bych mohla, tak já bych vám doporučila ve všech případech odrůdu Start F1, protože to je moje milovaná odrůda, která, je to sice starší v sortimentu odrůda, ale je vynikající svou chutí a svojí vůní. A pokud byste chtěla něco novějšího, tak bych vám doporučila odrůdu Dafne.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, děkujeme za tyto rady a přidáme další. Dobrý den.
osoba
--------------------
Koutská, dobrý den. Prosím vás, chtěla jsem se zeptat, když je teďko rádoby obleva, je možné zasadit cibule tulipánů a krokusů, když se to nestihlo, a narcisy, nebo radši počkat ještě ty dva měsíce? Děkuju moc.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Na nic nečekejte a sázejte, protože vlastně děláte to, co jste nestihla udělat na podzim, takže klidně zasadit. Určitě je to lepší než ty cibulky někde v teple mít doma a sázet na jaře nějaké vyschlé. Ještě sázejte a ony vám ještě pokvetou.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Musíte, musíte.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Musíte, ano, musíte.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, krásně se nám rozjíždí zahrádkářská poradna. Je to jedna otázka za druhou. Přichází další. Dobrý den.
osoba
--------------------
Tady Eva z Kladna.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, dobrý den, Evo. Můžete se ptát.
osoba
--------------------
Mám v Brdech zahrádku, kde mám broskvoň, která plodí teda na začátku září až, a poslední dva roky se mi asi tak 3 týdny před dozráním objevují na plodech pihy, a ty prorůstají až k jádru.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Pihy, no, víte co, ona to může být, takto, protože to nevidíme samozřejmě, pokud by to byla pouze na povrchu, byla by to strupovitost. Pokud to proniká až někam do té dužniny, tak může to být i vlastně nějaká kamenčitost, a to jsou potom problémy buď virového původu a nebo je to většinou z nedostatku bóru. Ještě se vás zeptám, když rozděláte ten plod, nedochází k tomu, že se poltí pecka, že se rozpůlí?
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Posluchačka tam asi už není v tomto okamžiku.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Tak, pakliže by to tak bylo, tak potom opravdu přihnojit boraxem.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, dobrý den. Haló, haló.
osoba
--------------------
Dobrý den, tady posluchačka Marcela, haló, slyšíte mi. Já bych měla dotaz na paní Duškovou nebo na pana Kopřivu, můžu?
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Můžete, můžete.
osoba
--------------------
Mám jedlý kaštan a nechce mi teda plodit, jako plody má, ale jsou tam takový mrňavý, nic z toho není. Čím bych to tak měla přihnojit nebo co s tím?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
A kolik máte těch kaštanů? Je zapotřebí mít dva.
osoba
--------------------
Aha, no, ono to ty bukvice dělá, jenom nejsou vevnitř ty plody. Jeden mám. Jedlej mám jenom jeden.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
No, no, no, tak to je ono. No, tak vždycky by měly být dva kvůli opylování.
osoba
--------------------
Jo, čili normální kaštan s tím nemá nic společnýho, aby se opylily?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Ne, ne, ne, právě že, ano, ty jedlé kaštany se většinou sázejí jako buď v nějakých alejích a nebo vždycky je jich víc pohromadě, ale jeden kaštan vám nepřinese žádnou úrodu, to nestačí.
osoba
--------------------
Nestačí, dobře, děkuji, na shledanou.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkujeme. Ještě se podíváme do mailu. Pokud pěstujeme zeleninu nebo ovoce v plastové nádobě, mohou se dostat chemikálie z plastu do půdy a následně do ovoce a zeleniny?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Tak já teda teď to chápu tak, že ten tazatel má strach z toho, že ty plastové věci jako takové jsou toxické, tak toho bych se nebál. Pokud jsou to nádoby, které se třeba používají do potravinářství, tak ty jsou k tomu určené, takže toho se nebát. Ovšem pozor, pokud někdo používá nějaké sudy od chemikálií, tak tam opravdu to nebezpečí hrozí.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě pár slov k podpůrným prostředkům, ke stimulátorům, když máme třeba starší semínka nebo vůbec jak je to s tou dobou trvanlivosti těch semínek rostlin?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
No, samozřejmě ono každý by si měl, pokud nějaká semena zbudou, tak udělat zkoušku klíčivosti aspoň takovou provizorní, ale pokud na to není čas nebo bychom, nebo máme pocit, že to osivo vloni klíčilo a neztratí samozřejmě během toho roku ihned klíčivost natolik, že by tam byla naprostá nula, tak přesto existují přípravky, které mohou podpořit tu klíčivost, jsou to přípravky na bázi huminových kyselin takzvané lignohumáty, které určitě jsou dobré. A dělá se to velmi jednoduchým způsobem, buď se přidává tento podpůrný přípravek do vody a pomocí tedy rosení, to znamená, pomocí té zálivkové vody se vlastně jakoby stimuluje to osivo k tomu, aby podalo větší výkony a aby vyklíčilo a aby i ta vitalita byla podstatně lepší.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Chcete k tomu, Honzo, ještě něco dodat?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Já bych k tomu dodal akorát to, že jsou to přírodní, naprosto přírodní látky, takže se nikdo nemusí bát, že to nějakou chemií ovlivňuje, naopak, je to vlastně huminové kyseliny, takže přírodní věci, takže nebát se toho a používat to.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ludmila Dušková, Jan Kopřiva, spolupracovníci časopisu Receptář jsou také na našem webu 2.rozhlas.cz, tam probíhá chat a tam můžete psát své otázky. Děkuji za návštěvu, těším se za 14 dnů.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Na shledanou.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Na shledanou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.