Uvádění místa v dokumentech

30. září 2014

V Praze dne... Místo vzniku dokumentů není nutné uvádět, ale není to ani na škodu.

Otázka:
Již dlouhou dobu uvádíme v útvarech administrativního stylu místo, kde byl dokument vytvořen. Tento postup není vyžadován zákonem a v době datových schránek mi přijde, že pro uvádění místa původu neexistuje žádný důvod. Kdy (a proč) se místo vzniku dokumentu začalo uvádět a proč ho stále uvádíme?

V Ústí nad Labem
Lukáš Blažej


Odpověď:
Nevíme přesně, jaký údaj o místě má tazatel na mysli. Jde-li o uvádění místa např. ve spojitosti s datem nad vlastním textem úředního či jiného dopisu (typ „Praha 5. 9. 2014“), jde podle našeho názoru prostě o zvyklost.

Stejně jako lze (jistě oprávněně) namítat, že údaj o místě vzniku dokumentu není vždy zapotřebí pro jeho vyřízení, lze též říci, že uvedení údaje o místě není na škodu, ač pro něj nemáme žádný skutečně závažný důvod.

Dodejme, že uvádění místa vzniku dokumentu nemá povahu příkazu výslovně zakotveného v jazykových příručkách. S uvedením místa se ve vzorech písemností sice počítá, není však výslovně řečeno, že úřední či jiný dokument nesmí takový údaj postrádat.

autor: Martin Prošek
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.