Únor je ideální pro přesazování pokojových rostlin

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ludmila Dušková a Jan Kopřiva, spolupracovníci časopisu Receptář otevírají právě teď zahrádkářkou poradnu. Dobrý den.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Dobrý den.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Dobrý den.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
A máme hezké téma péče o pokojové rostliny v zimě. Tak pojďme se do toho pustit. Co se teď vůbec obecně děje s těmi pokojovými rostlinami, jakou mají dobu teď.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
No, samozřejmě pokojové rostliny, jakmile se začíná trošičku prodlužovat den, a to je teď, tak už začínají i růst a myslím si, že teď ke konci ledna a vůbec na přelomu ledna a února už bychom se trošičku o ně měli taky víc zajímat, protože přeci jenom se vyskytuje celá řada škůdců, protože ti jsou pořád velmi aktivní a hlavně jak v těch teplých bytech je suchý vzduch a teplo, tak ti škůdci začínají se enormně rozmnožovat. A právě teď je jejich výborná doba a jak my máme takovou tu zahrádkářskou poradnu, tak moc dobře víme, kolik lidí už začíná přicházet s tím, že se začínají na pokojových rostlinách objevovat pšice, molice, svilušky, třásněnky a v neposlední řadě tedy i smutnice, to jsou takové mušky, které vylétávají z květináčů, protože se tam líhnou a jsou docela nepříjemné, protože se mohou třeba objevovat i na oknech nebo dokonce i nám lítají kolem obličeje kolikrát, a je to velmi nepříjemné třeba, když koukáte na televizi a najednou si říkáte, kde se tady ty mušky vzaly, a to je právě z těch květináčů. A příčinou většinou bývá enormní vlhkost toho substrátu, to znamená, přemokřování, a to je v zimních měsících pro ty rostliny hodně nebezpečné, protože může docházet k uhnívání kořenů.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
To znamená, že ti škůdci vlastně přicházejí z toho vnitřního prostředí té rostliny, že se vytvářejí právě tam v tom místě, kde ta rostlina je a ne odněkud z venku?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
No, ono takto, tam spíš problém bývá v tom, že my ty škůdce, když ty rostliny třeba v létě máme na balkóně nebo na terase, tak my si je přeneseme dovnitř, ale oni na té terase přece jenom, kde jsou různé výkyvy teplot, vlhkosti, tak ti škůdci jsou v takové určité míře, kdy je ani nepostřehneme, ale právě v tom bytě se nám postupně začnou přemnožovat a bohužel se stává to, že my to zjistíme až v okamžiku, kdy už tam máme kalamitní výskyt. Třeba takové červce, vím, že často ti pěstitelé poznají až tehdy, když ta rostlina je obalena takovou tou bílou vatičkou a teď najednou začnou říkat: "Mně se tam najednou něco objevilo." Ono to samozřejmě není najednou, ono se to postupně vyvíjí. Já bych možná doporučil dávat těm rostlinám takové ty žluté lepové desky, ty trojúhelníčky. To je taková signalizační věc, abychom vůbec věděli, jestli ti škůdci tam jsou nebo nejsou. Protože to,, co zjistíme na té rostlině, je právě už ten kalamitní výskyt, a to bývá pozdě. Na těch trojúhelnících, jakmile objevíme prvního škůdce, znamená to, je tam jeho přítomnost, musíme zasáhnout.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Můžeme pokojové rostliny začít přesazovat?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
No, možná, že teď v tuto dobu je přece jenom ještě to předčasné, můžeme to nechat spíš na ten měsíc únor až březen, ale podle mě únor je naprosto ideální. Musíme zkontrolovat přece jenom je důležité zkontrolovat stav toho substrátu, protože většina rostlin se musí opravdu každé dva roky přesadit, a pokud jsme to neudělali, tak je to nutné. Je důležité obstarat si kvalitní substrát, možná už teď trošičku v předstihu a přece jenom na to myslet, protože ty rostliny, jakmile se nepřesadí, tak ony, dochází k tomu, že vlastně nemají z čeho žít, nemají z čeho vlastně existovat, protože ty kořeny jsou tam nacpané doslova v tom květináči. Kdy květinu přesadit poznáme velmi dobře, když ten květináč zvednete a zjistíte, že kořeny prorůstají už tou otvorovou, tím otvorem na dnu květináče, tak to je známka, že se má ta rostlina přesadit. No, a co je ještě strašně důležité, je nezapomenout taky při tom přesazování na přihnojení, protože rostlina musí přece jenom z něčeho existovat a jestliže žije v tak malém omezeném prostoru, jako květináče jsou, tak nesmíme zapomenout na kvalitní přihnojení.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
A když je rostlina v období v klidu, právě během zimního období, kdy se tolik nemusí zalévat, má se přihnojovat?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Ne, tak vůbec ne, v takovém prostředí určitě ne, protože většina rostlin potřebuje mít období takového klidu a pokud máme možnost přemístit rostliny do chladnější místnosti, tak je to pro ně úplně ideální, protože tam právě ony reagují velmi dobře na takovou tu omezenou zálivku a vůbec žádné hnojení. Pokud jsou rostliny v teplém prostředí, to znamená v bytě, kde žádný vegetační klid nemají, tak tam je doporučeno nebo je možné provádět přihnojování i během zimy. To znamená, třeba u orchideí, které nikam nepřemísťujeme, nemáme ani možnost, nebo fíkus benjamina, který sice začne opadávat, shazovat listy, ale i v tomhle tom případě žádná omezená zálivka neplatí, protože by nám ta rostlina vůbec nerostla nebo začala by shazovat ty listy právě.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Není třeba lepší tu rostlinu sprchovat nebo rosit?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Je to taky možné, hlavně, protože se na ní drží spousta prachu, tak většinou při takovém větším úklidu je dobré podívat se i na ty rostliny a vždycky je osprchovat a doporučuji používat k tomu vlažnou vodu, protože ta rostlina to velmi dobře snáší a navíc to sprchování je současně i zálivka.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Možná ještě by bylo dobře k tomu dodat, že v těch našich bytech díky ústřednímu topení a poměrně vysokým teplotám je relativně suchý vzduch, a to těm rostlinám nevyhovuje, takže právě i to je příčinou toho, že v zimním období začínají některé rostliny shazovat listy. Jako je ten fíkus benjamina nebo dělají to třeba citrusy, pokud je máme v bytě, může to být právě reakce na suchý vzduch. Takže možná, že je dobře v tom bytě používat rosení, třeba 1x, 2x v týdnu vzít nějaký postřikovač a jemně narosit. Samozřejmě je možné i do toho rosení přidávat listovou výživu nebo dávat nějaké ty podpůrné prostředky, lignohumáty. Takže to potom zase té rostlině určitě prospívá.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Možná, že také pro rostliny s lesklým listem hladkým je ideální používat lesk na listy, protože to vypadá nejen hezky, ale navíc je to i taková vlastně desinfekce těch listů, protože i to je prostředek, který omezí třeba ten výskyt škůdců.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Rostliny jsou různého původu, některé jsou z tropických krajin, některé potřebují úplně jinou péči, jak vlastně vůbec se společně ty rostliny snášejí v té domácnosti? Často lidé je mají na parapetu u okna ale tedy i nad ústředním topením upřímně řečeno, takže v podstatě ta péče je taková společná, mně přijde pro ně.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Ano, přesně tak, musíme to vytipovat. Prostě, když nám některá rostlina zajde a ostatním se celkem dobře daří, tak to je samozřejmé, že už si jí znovu pořizovat nebudu, protože ty podmínky, které jsme jí tam připravily, tak ji absolutně nevyhovují. Takže to všechno závisí na tom, jak si každý podle svého vytipuje a přesně určí, co mu v bytě jde.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Možná bychom si ty rostliny měli rozdělit na takové dvě části. Jedno jsou rostliny, to jsou z těch tropických oblastí, které pěstujeme v bytech.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Kaktusy?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Třeba kaktusy, a potom jsou tam rostliny, které vlastně tam jenom zimujeme různé muškáty, fuchsie, to jsou vlastně rostliny, které přes léto samozřejmě jsou venku, ale na zimu je musíme umístit do bytu. Ovšem tyto rostliny samozřejmě by potřebovaly chladnější podmínky, vlhčí vzduch, hodně světla, což asi v bytě těžko zajistíme, takže právě to jsou ty rostliny, které holt se musí spokojit ne s úplně vhodnými, ale podmínkami našich bytů.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Teď jsem se zrovna včera setkala, zastavila mě jedna paní a ptala se mě, jestli bych jí neporadila, že má v bytě rozmarýn a dostala, zjistila, že jsou na nich pšice, ale protože ona přece jenom ty větvičky uštipuje a používá je na dochucení masa, ...
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Vaření.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
... tak není možné používat žádný chemický prostředek, tak říkala, že vytvořila nějaký výluh z tabáku a že to s tím postříkala, ale že ten výsledek není celkem nic zvláštního. Tak já bych ještě doporučila takovou další lidovou metodu, pokud má někdo ten samý případ a pěstuje si bylinky doma a tento případ má, tak je možné udělat výluh z cibule a z česneku. Je to celkem jednoduché, do půllitru vlažné vody se vlastně nakrájí 2 obří cibule a k tomu se dá několik stroužků česneku, nechá se to vylouhovat do druhého dne, potom se to scedí a můžeme dělat postřiky. A právě, že to zabírá docela dobře, máme to vyzkoušené nejen tedy já, ale i spousta lidí, kterým jsem to poradila. Tak to zabírá velmi dobře a nemusí se stříkat žádnou chemií.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Já mám ještě jednu otázku, v domácnostech samozřejmě také otevíráme okno, větráme, pouštíme tam teď ledový vzduch, tak co třeba ty teplotní šoky mohou dělat s těmi pokojovými rostlinami nebo i průvan?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Samozřejmě to je pro ty rostliny, pro řadu těch tedy rostlin přímo nebezpečné, protože dělat průvan v bytě nebo mrazivý vzduch na ně pustit, když jsou v teplotě třeba kolem 24, 25 stupňů, najednou tu teplotu tím srazíme třeba někam k 10ti stupňům, tak takové šoky ta rostlina velice těžko snáší, pozor na to. Pokud samozřejmě větráme, chce to větrat rychle, krátce a vydatně a ty rostliny buď od okna odtáhnout nebo dokonce přes ně hodit nějakou mikrotenovou fólii, aby po tu doby přece jenom byly zakryté.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Samozřejmě naši posluchači budou určitě telefonovat své otázky, své starosti, které mají, třeba s některými pokojovými rostlinami u nich doma. 221552525 nebo jejakaje@rozhlas.cz a nebo už můžete posílat svou otázku na náš rozhlasový web 2.rozhlas.cz, tam totiž bude po našem rozhovoru probíhat chat a tam už ta otázka může být. Tak se na ni možná dostane spíše, než když budeme je tady číst z toho našeho momentálního chatu. Další písnička.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Blanka z Českých Budějovic se ptá v dnešní Zahrádkářské poradně na fíkus, kde se objevují takové jakoby malé skvrnky, jako kdyby ty listy někdo postříkal při malování, to je jedna část otázky. A ta druhá část se týká malé černé asi jako mák velké mušky, které jsou hbité hlavně na monitoru se objevují, obtížně létají. Tak, tak zkusme fíkus a pak zkusme tedy ty mušky.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Já tedy ten fíkus si myslím, tady jsme si s Liduškou řekli nezkusíme ho, protože my, když to nevidíme, tak těch možností tam je plno, co by to mohlo být, takže opravdu nejsme schopni říct, vůbec identifikovat, jestli je to škůdce nebo choroba nebo fyziologická porucha, nebo jestli náhodou opravdu nemalovali a nejsou tam nějaké ty skvrnky po malování. Takže opravdu bez fotografie nebo bez vzorku se tady toto nedá určovat. Nicméně ta druhá část toho dotazu, ta je jednoznačná, tam se jedná o smutnice. Jsou to škůdci, kteří právě se množí v půdě. Larvy smutnic jsou v půdě a dospělci, takové ty černé drobné mušky vylétávají a samozřejmě nám všude sedají, právě i na ten monitor, rozsvícený monitor jdou. Ta ochrana je celkem jednoduchá, musí se nejdříve začít likvidovat ty larvy v půdě, na to jsou perfektní parazitické hlístice steinernema, které dnes již se ve specializovaných prodejnách dají sehnat. Je to biologická ochrana, hlístice se rozpustí ve vodě, zalije se zem a tím se zlikvidují larvy. Ti dospělci, co vylétávají na povrch, ti se dají velice dobře odchytat právě na ty žluté lepové trojúhelníčky.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak a přichází dotaz po telefonu. Dobrý den.
osoba
--------------------
Dobrý den, Posluchačka z Jablonce. Prosím vás pěkně, jestli byste byli všichni tak laskaví, ten výluh, co paní inženýrka říkala, to je půllitr vody, několik cibulí, nebo kolik asi tý cibule?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Dvě jsem říkala, dvě.
osoba
--------------------
Dvě cibule velký?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Stačí úplně stačí dvě cibule, až to všechno tohle to vlastně rozkrájíte a dáte to do tý vody, tak získáte takovou hustou vlastně, hustou tekutinu by se dalo říct, protože ty dvě cibule tam udělají poměrně dost, zaberou hodně prostoru v tom půllitru, no, a necháte to vylouhovat do druhé dne a potom to scedíte a pak s tím můžete dělat.
osoba
--------------------
A ještě nějaký česnek, že jo?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Ano, dávám tam asi takových 5 stroužků česneku.
osoba
--------------------
Tak, to je jedna věc. Druhá věc, prosím vás pěkně, begonie, když jsem je vyndala ze zeminy, nechala jsem je tak poctivě, jak má být, tak mi pak druhý, vlastně teda pomalu kvetly, až v srpnu. Když je nechávám v zemině, tak mi kvetou dřív, je to možný?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
No, je to možný, protože vy musíte ty begonie, pokud jsou vyndané ty hlízy, tak je zapotřebí nechat je předkličovat hodně brzy, to znamená, klidně už koncem února, a to vlastně za vás udělá to, když je v té zemině necháte, to je vlastně, jako kdybyste je znova zasadila, tak z toho důvodu dochází k tomu kvetení dřív.
osoba
--------------------
Ano, děkuju a ještě třetí dotaz. Když teda prosím zlikviduju kytky na podzim a nechávám tu starou zeminu, kterou teda vyčistím od těch všech kořínků a všeho, a pak to proleju krystalickým hnojivem, jako naředěným jakoby na růst, je to dobře, nebo to nesmím dělat?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Jako jenom tu čistou zeminu?
osoba
--------------------
Tu zeminu, abych jako ušetřila, abych ji nevyhazovala, protože je vyčerpaná přes to léto, takže ji na podzim teda potom proleju tím hnojivem, nechám to přes tu zimu odpařit, a jestli je to teda, jestli to můžu dělat nebo ...
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
To nedělejte, to ne, tím vlastně nic nezískáte, protože ty živiny tam nezůstanou v tom, to se všechno rozloží, protože to, kdyby tam ty rostliny byly, tak samozřejmě to má dejme tomu nějaké opodstatnění, ale vždycky je lepší pro rostliny si namíchat nebo koupit čerstvý nebo čerstvou zeminu.
osoba
--------------------
Tak vám moc děkuji, na shledanou. Vlastně jsme rádi, že nám pomáháte.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Tak to je dobře.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, my také děkujeme. Pokojový břečťan ptá se Michaela. Už si koupila několik těch břečťanů, ale stále se jí nedaří ho pěstovat, co byste poradili?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Jako nevím, proč se jí to nedaří pěstovat, ale vím, že ty břečťany v bytě poměrně často napadají svilušky. Ty svilušky se poznají podle toho, že když se nám tam pak přemnoží, tak tam vytváří takovou tu jemnou pavučinku. Takže důkladně si to kontrolovat, spodní stranu listu prohlédnout lupou, tam by se měl objevit takový drobounký oranžový pavouček, to je známka přítomnosti svilušek a samozřejmě okamžitě ošetřovat. Další věc je nepřelévat ty břečťany, a ještě něco?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
A ještě možná první a nejdůležitější věc, když si to přineseme domů, takovou novou rostlinu, tak okamžitě přesadit a nezapomenout na drenáž, protože ta v tom květináči určitě není, kupuje se to bez ní. Takže udělat si drenáž a novou zemi, přesadit.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Výborně, další otázka, dobrý den.
osoba
--------------------
No, dobrý den, tady posluchačka z Kutnohorska. Jestli bych se mohla zeptat na ty bílý takový pavučinky, já to mám na těch afrických fialkách a dostane se mi to i někam jinam na jiný rostliny, na jiný kytky, co na to, čím to postříkat? Děkuju.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
No, to jsou červci většinou a jsou na těch fialkách a v tomto případě bych vám doporučila abyste zkusila využít tyčinky, které vlastně obsahují účinné látky proti i červcům. Jejich aplikace je velmi jednoduchá, tyčinka se vyndá z obalu a zapíchne se k té rostlině a tím, jak tu roslinu zaléváte, tak se postupně uvolňují vlastně účinné látky, které rostlina přijímá kořeny, rozvádí si je po všech listech až vlastně do všech těch různých vrcholů včetně květů až ti škůdci nemají šanci prakticky, protože je to zlikviduje.
osoba
--------------------
Děkuju mockrát.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
My také děkujeme. Další rady o pokojových rostlinách zase někdy příště, protože nám ten čas utekl velmi rychle. Jak Kopřiva, Ludmila Dušková, spolupracovníci časopisu Receptář vám budou teď radit na našem webu 2.rozhlas.cz, tam se můžete obracet a já myslím, že určitě na hodně otázek přijde. Tak mnohokrát děkuji za spolupráci i dnes a na shledanou.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Na shledanou.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Na shledanou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.