Univerzita Karlova. Kvůli úpadku se jí v 16. století říkalo „rezavý klenot“
Datum 7. dubna 1348 je spojeno s jedním z nejvýznamnějších zakladatelských činů Karla IV. V Praze díky jeho promyšlenému úsilí vzniklo vysoké učení. Bylo první ve střední Evropě, první na sever od Alp. Panovník v zakládací listině napsal: „Aby naši věrní obyvatelé království, kteří bez ustání lační po plodech vědění, se nemuseli v cizích zemích doprošovat almužny, ale aby našli v království stůl k pohoštění prostřený.“ Začátky výuky provázely problémy.
Bylo by ale chybou zužovat založení univerzity na jediný den. Ve skutečnosti šlo o tříletý proces, který lemovalo vydání několika důležitých listin. Díky nim měli členové akademické obce řadu privilegií.
I tak ale začátky výuky provázely problémy. Trvalo třeba desítky let, než se škola dočkala důstojného sídla v podobě Karolina, domu s téměř pohádkovou historií. V dalších staletích univerzitu potkaly národnostní třenice, zpustošily ji války a kvůli úpadku se jí v 16. století přezdívalo „rezavý klenot“.
Přesto dokázala povstat. A v roce 2018 se stal malý zázrak, když se objevila jedna ze zakládacích listin, která se považovala za nenávratně ztracenou. Karel IV. před stovkami let rozepsal moc hezký příběh.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka