Umí dát materiálům tvar a proměnit je v umění

Jak zaseješ, tak sklidíš. To je životní heslo uměleckého kováře, zámečníka a sochaře Michala Ptáčka. „Vím, že nic nevím,“ přidává citaci Sokrata jeho žena Kateřina. Společně nám mladí manželé z Janovic u Starého Jičína dovolili nahlédnout pod pokličku kumštu nejen z pohledu umělce, ale i očima jeho životní partnerky, která mu pomáhá, aby mohl zhmotňovat krásu.

Mám valašské kořeny

Michal Ptáček se narodil v roce 1984 ve Valašském Meziříčí. Tatínek pochází z podhůří Jeseníků, maminka z Milenova u Hranic. A oba se zabydleli v Rožnově pod Radhoštěm, kde Michal prožil své dětství. „Můj děda pochází taky z Valašska, ze Santova, což je kopec nad Bystřičkou,“ upřesňuje Michal svůj valašský původ.

Po základní škole váhal, zda být geodetem nebo lesníkem. „Chodil jsem do Skautu, jezdil s ním na tematické tábory. No a jednou, to už jsme byli větší, byl tématem středověk, tak jsme si vyráběli meče. Udělali jsme si kovárnu v lese. První výrobky sice vypadaly strašně, ale chytlo mě to,“ vysvětluje Michal, co rozhodlo o jeho volbě stát se uměleckým kovářem.

Dílo HOMO ANIMAL

Aby se mohl ucházet o studium, doplnil si výtvarné vzdělání na ZUŠ v Rožnově pod Radhoštěm.

Zůstával jsem dobrovolně po škole

Michal byl přijat na Střední uměleckoprůmyslovou a vyšší odbornou školu v Turnově na obor umělecké kovářství a zámečnictví. Zde si řemeslo zamiloval, dokonce zůstával v kovárně i po výuce. „Akademický sochař Jan Mastník mě hodně ovlivnil. Pod jeho vedením jsem v roce 2003 dělal svou maturitní práci,“ vzpomíná Michal.

Tato jeho práce, Ježíš Kristus na kříži v životní velikosti, je nyní součástí stálé expozice uměleckého kovářství v suterénu hradního paláce na hradě Helfštýně. „Studium na střední škole v Turnově bylo asi jedno z nejhezčích období mého života,“ vyznává se Michal.

Sochařství Michal vystudoval na Fakultě výtvarných umění v Bánské Bystrici. Zde ho při absolventské práci vedl profesor Marius Kotrba, známý akademický sochař, který však krátce před Michalovým absolutoriem tragicky zahynul při autonehodě.

Mé vzdělání se ubíralo směrem k Francii

„Pocházím z Lipníka nad Bečvou, kde jsem chodila do základní školy,“ vypráví Kateřina Ptáčková, za svobodna Juráňová. Rozhodla se pro česko-francouzské lyceum v Olomouci, pak studovala francouzštinu na Univerzitě Palackého v Olomouci, pokračovala na Masarykově univerzitě v Brně.

Kateřina a Michal Ptáčkovi

Při studiu obou škol využila možnosti studovat ve Francii, kde získala výborné jazykové, odborné a při stáži i pracovní zkušenosti. Po studiu několika vysokých škol pracovala jako produktová manažerka, marketingová ředitelka, tisková mluvčí, PR manažerka. Nyní je na plný úvazek maminkou čtyřletého Štěpána a rok a půl starého Mikuláše.

Manžel dělá opravdu pěknou kovařinu

Svých profesních způsobilostí Kateřina využívá nyní během rodičovské dovolené ve prospěch Michala. „Manželovi dnes v podstatě dělám marketing, PR, účetní, někdy i jeho jménem odpovídám zákazníkům na e-maily,“ vysvětluje Kateřina, jak pomáhá svému velmi vytíženému muži, aby měl na práci klid.

Kříž na Kovářském fóru 2016

„Chtěla bych v tom určitě pokračovat i po návratu do zaměstnání, protože manžel je velmi činorodý, šikovný a dělá opravdu pěknou kovařinu. Byla by škoda to nezpropagovat,“ popisuje své plány Kateřina Ptáčková.

Spojil je i Helfštýn a Marcela Kleckerová

Katka byla nějaký čas na Helfštýně průvodkyní a tlumočnicí, Michal tam byl na civilní službě. Bývalá správkyně hradu Helfštýna Marcela Kleckerová jim od samého počátku moc přála, fandila jejich vztahu a s radostí sledovala společnou cestu Michala a Kateřiny.

Oba na „kněžnu uměleckých kovářů“ s láskou vzpomínají. Zemřela na prahu nového roku po dlouhé těžké nemoci ve věku nedožitých 67 let. „Není radno odkládat vzájemná setkání, obzvlášť jsou-li vám příjemná a milá,“ říká smutně Kateřina. Rána je ještě čerstvá.

Táta dělá bum bum bác

Tak odpovídají synové Štěpán a Mikuláš Ptáčkovi na otázku, co dělá jejich tatínek. „Čímkoli, co připomíná kladívko, doma tlučou, do čeho se dá,“ popisuje Kateřina, jak se synové snaží tátu napodobovat. „Štěpánek na svůj věk velmi rád a dobře kreslí, mladší Mikuláš je už teď fascinovaný vším, co připomíná stroj, nástroj, přístroj, ostatně jako manžel,“ vysvětluje Kateřina, jak se u chlapců projevuje genetická výbava.

Více v rozhovoru s manželi Kateřinou a Michalem Ptáčkovými, který si můžete poslechnout prostřednictvím odkazu v úvodu článku.

autor: Blanka Prudilová
Spustit audio