Umění a biologie – nový projekt v lipském plynojemu

30. květen 2011

Zajít si v Německu na výstavu či koncert například do železárny, tedy odstaveného provozu, který prošel sanací, není žádnou výjimkou. Odstavený plynojem v saském Lipsku se například stal místem ojedinělého projektu, který v rámci vizuální expedice propojil umění a biologii.

Prostor hýří barvami, k nebeským výšinám se táhnou mohutné stromy, jejich korunami se prodírají paprsky slunce, spatříte tukana i tapíra. Ožívá neopakovatelný koncert tisíců hlasů zvířat. Iluze deštného pralesa je natolik dokonalá, že mnohým nejspíš vyprahne, ba se na tělo začne lepit košile.

Návštěvníci žasnou nad úžasným a tajuplným světem Amazonie, kterou v měřítku 1:1 věrohodně představuje stejnojmenný projekt berlínského umělce, malíře a architekta Yadegara Asisiho. Jeho obrovský panoramatický obraz dlouhý stošest a vysoký 30 metrů – světový unikát – vtáhne publikum mezi bujnou faunu a flóru fascinující krajiny u rovníku.

Od něj nás ale dělí tisíce kilometrů, nacházíme se totiž v Lipsku, v bývalém plynojemu číslo II, což je impozantní průmyslový objekt. Investice ve výši půl druhého milionu eur do sanace a revitalizace objektu se vyplatila. Nové poslání pro fascinující stavbu našel právě pan Asisi, který jí dal jak náplň, tak i nové jméno. Panometer, což je spojení dvou německých slov: Panorama a Gasometer – tedy plynojem. Pochází z roku 1910 a je vlastně obrovskou galerií vysokou jako dům o deseti poschodích. Cihlovou fasádu, jejíž zdivo je na některých místech tlusté až metr a půl, zdobí 125 obloukových oken.

„Projekt je strukturován tak, že jednotlivé sekce do sebe zapadají, představení na stropě střídají různé světy zvířat, které se dovedou maskovat, klamat tělem, aby se bezpečně i rychle dostaly k potravě nebo naopak, aby se ony nestaly snadno kořistí. Expozice plynule přechází do tunelu, Panometru, do srdce pralesa,“ vysvětlila Nicol Maccusová, průvodkyně výstavou, která hledá odpovědi na řadu otázek, například zda doopravdy existují růžoví delfíni, jak funguje vodní cyklus v deštném pralese, co všechno musí podniknout hmyz, aby přežil.

Výstava také vzdává hold prvním objevitelům, kteří se uměli orientovat bez moderních pomůcek, pouze s baterkou, jako před 200 lety slavný Alexander von Humboldt. Právě tomuto přírodovědci Asisi věnoval expozici a splnil mu i jeho přání – panoramatický obraz, který přírodu v povodí mohutné Amazonky ukáže v její kráse i divokosti.

Yadegar Asisi postavil projekt na dialogu kultury a přírody, umění a vědy, které mají k sobě mnohem blíže, než se na první pohled zdá. Panorama vytvořil z více než 25 tisíc fotografií a bezpočtu skic, které vlastnoručně pořídil na cestách po Brazílii, společně s lipským botanikem profesorem Wilfriedem Morawetzem.

„Potkali se na jedné akci, vyměnili nápady a řekli si – to by bylo něco – propojit umění a biologii, nechceme do toho jít společně ? Profesor Morawetz bohužel nečekaně zemřel a v projektu jej nahradil Dietmar Sattler. S panem Asisim strávili v brazilském pralese dva měsíce a výsledek vidíte,“ dodala průvodkyně Panometrem.

Z plošiny ve výši šesti metrů uprostřed tropického pralesa se zraky, ale také uši návštěvníků upínají na nejrůznější detaily. Ty jsou totiž stejně důležité jako ohromující celek. Volným okem či s dalekohledem odhalíte na listu housenku či papoušky v korunách stromů. Díky světelným efektům se noří do šera, noční tmy i se rozjasňují do nového dne. Magii pralesa umocňuje také hudba, kterou složil belgický skladatel a klavírista Eric Babak.

Mistr panoramat Yadegar Asisi ve svých projektech přivádí lidi do míst, která buď v dané podobě již neexistují nebo jsou těžko přístupná, jako „Řím 312“, či „8848Everest“ nebo panorama Drážďan z roku 1756. Po Amazonii v Lipsku přijde na řadu panorama antické metropole Pergamonu, které bude od října k vidění v Berlíně a které doplní rozsáhlá archeologická výstava.

autor: zis
Spustit audio