Umberto Nobile. Konstruktéra vzducholodí proslavila jejich ztroskotání
Umberto Nobile, italský vzduchoplavec a konstruktér vzducholodí Norge, Italia a mnoha dalších, se narodil v jižní Itálii ve městě Lauro do rodiny úředníka. Ten měl celkem sedm dětí a všem dokázal poskytnout odpovídající vzdělání. Konkrétně Umberto vystudoval strojírenství a elektrotechniku na univerzitě v Neapoli. Poté pět let pracoval u státní železnice, ale nadchl se pro letectví a začal navštěvovat školu pro letecké konstruktéry.
Když Itálie vstoupila do první světové války, Umberto vstoupil do armády. Ve vojenském závodu se podílel na projektu řiditelné vzducholodě, s níž roku 1915 absolvoval svůj první let. Později obdržel licenci pro řízení vzducholodí a dokonce vyučoval aerodynamiku na své alma mater. V roce 1919 se stal šéfem ve zmíněném podniku na výrobu vzducholodí. V těchto vzdušných plavidlech spatřoval budoucnost dálkové dopravy osob.
Vzducholoď Norge přeletěla severní pól
V tomto přesvědčení Nobileho možná trochu znejistil osud vzducholodi Roma, na jejímž vývoji se také podílel. Italská vláda ji totiž prodala do Ameriky, kde Roma havarovala, a nehodu nepřežilo 34 lidí. O to sladší pro něj byla úspěšná výprava jeho vzducholodi Norge. Spolu s norským polárníkem Roaldem Amundsenem s ní přeletěli severní pól a přistáli na Aljašce. Norge byla pravděpodobně úplně prvním létajícím strojem, který dosáhl severní točny.
Jaký význam měl italský vzduchoplavec pro diktátory Mussoliniho a Stalina? Jak proběhlo ztroskotání Nobileho vzducholodi Italia a následná záchranná akce? A kdo byl František Běhounek? Odpovědi na tyto a mnohé další otázky se dozvíte při poslechu Příběhů z kalendáře.
Další Příběhy z kalendáře poslouchejte online na webu Dvojky nebo v aplikaci mujRozhlas.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
