Ultramaratonec Škorpil utíkal i z vlastní svatby
Miloš Škorpil, kterému bude letos 60, dokáže běžet den a půl v kuse. Jako první oběhl naši republiku a doběhl z Prahy do Vídně. Před čím vším už v životě utekl a co ho naopak doběhlo?
„Narodil jsem se, začal běhat, běhal jsem, a dokud to půjde, běhat budu,“ napsal o sobě trenér běhu Miloš Škorpil. Běh jako životní filozofii začal vyznávat až po třicítce, kdy už ho tolik nepřitahovaly závody a vyběhl si třeba z Prahy na Sněžku. Teď ho vnímá jako čas, který má člověk sám pro sebe a uniká z denních stresů.
Plánoval běžet i na svoji svatbu. To však zamítla budoucí manželka s tím, že by se jí rozmazal make-up. Nakonec běželi ze svatby: on 28 km, ona 10. A protože se k nim nakonec přidali i svatebčané, dostal se tento svatební běh až do Guinessovy knihy rekordů. Ostatně jméno Miloše Škorpila tam najdete desetkrát.
Některé závody se běží spíše hlavou
Kolik uběhl maratonů, už Škorpil neví. Po 70 to přestal počítat. Pětkrát také zkoušel vyběhnout po schodech vzdálenost srovnatelnou s výstupem na Mount Everest.
První pokus musel vzdát, když po 12 hodinách běhu zavírali kostel. Při posledním, úspěšném pokusu běžel po schodech celkem 48000krát.
Příkladem extrémního běhu jsou závody v Alpách. „Když jsem tam běžel potřetí, říkal jsem si, že sem už v životě nejedu. Ale to mi vydrželo jen pět minut,“ směje se.
Loni Miloš Škorpil jeden závod nedoběhl. Bylo to z Aše do Košic, později vyhlášený jako nejlepší charitativní běžecký projekt. „Běh byl od počátku hodně medializovaný. Neustále někdo telefonoval a denní běžecká dávka byla 90 kilometrů. Síly prostě došly,“ přiznává běžec.
Je pro Miloše Škorpila obtížný pražský maraton? A jak se cítí po běhu den a půl v kuse? Jde trénovat s nadváhou nebo s nemocným srdcem? Poslechněte si v iRadiu.
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.