Ukrajinská policie v Charkově pozatýkala asi 70 proruských separatistů
Ukrajinské ozbrojené složky v rámci „protiteroristické akce“ pozatýkaly v Charkově na východě země asi 70 proruských separatistů. Současně ruské ministerstvo zahraničí vyzvalo Kyjev, aby okamžitě ukončil veškeré vojenské operace na jihovýchodě země, které by mohly rozpoutat občanskou válku na Ukrajině.
Zásah, při němž došlo k zatčení několika desítek lidí, se odehrál dnes ráno. Zvláštní policejní jednotky Jaguár při něm získaly kontrolu nad budovou oblastního úřadu v Charkově na východě Ukrajiny. Během akce podle svědků nepadl výstřel a nikdo se ani nezranil. Mezi zatčenými podle Radia Svoboda nejsou žádní Rusové.
Strážcům zákona už pogratuloval úřadující prezident Oleksandr Turčynov. Pohrozil separatistům obsazujícím se zbraní v ruce úřední budovy, že se s nimi bude zacházet „jako s teroristy a zločinci“. Přislíbil však také, že pořádkové síly nikdy nepozdvihnou zbraň proti pokojným demonstrantům.
Většina proruských aktivistů, kteří se charkovské budovy zmocnili během nedělní demonstrace, odešla podle agentury AFP ještě během noci, a to po jednáních s ministrem vnitra Arsenem Avakovem.
Pořádkové síly zasáhly a budovu ovládly poté, co proruští aktivisté vhodili zápalné lahve do dvou kanceláří. Oheň se hasičům podařilo rychle uhasit.
Separatisté v Charkově vyhlásili oblast za nezávislou republiku, stejně jako to udělali ruskojazyční aktivisté v Doněcku. V obou městech požadovali referendum o připojení k Rusku.
Tato dvě města nejsou jediná, kde došlo k nepokojům. Nejhorší srážky mezi pro- a protiruskými silami se v noci odehrály v Mykolajevu na jihu Ukrajiny. V přestřelce bylo těžce zraněno asi deset lidí.
Ukrajinský parlament měl dnes na programu také jednání o přísnějších trestech za protistátní činy. Za pokus o narušení územní celistvosti má hrozit od tří po 15 let vězení či doživotí, za vlastizradu od 12 po 15 let.
„To jsou opravdu vysoké tresty a svědčí to o tom, že kyjevská vláda je rozhodnutá zakročit v těch postižených oblastech co nejrázněji,“ poznamenal komentátor Českého rozhlasu Libor Dvořák.
Na stole je i návrh na vyhlášení výjimečného stavu v charkovské, doněcké a luhanské oblasti. Zastánci takového postupu argumentují potřebou tvrdého zásahu, odpůrci zase tím, že by to mohlo vyvolat reakci Moskvy.
Rusko má u hranic s Ukrajinou své vojáky a navíc varuje před rozpoutáním občanské války. Už dříve dali Rusové najevo odhodlání „bránit“ ruskojazyčné obyvatelstvo i za svými hranicemi.
Ukrajinská vláda obviňuje Moskvu, že podporuje separatistické snahy na východě Ukrajiny a že se snaží o podobný vývoj událostí jako na Krymu.
K takovému názoru se přiklánějí i Spojené státy. Americký ministr zahraničí John Kerry varoval šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova před vyhrocením situace a zdůraznil, že by to pro Rusko znamenalo další postihy.
Na vyostřující se situaci na východě Ukrajiny reagoval i generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen, který vyzval jménem aliance Rusko ke stažení vojáků z oblastí, které hraničí s Ukrajinou.
Moskva odmítá obvinění z podpory proruských separatistů. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova napětí povolí, až Kyjev přestane ignorovat zájmy ruskojazyčných obyvatel.
