Ukrajinistka Víchová: Konec války na Ukrajině? Představa míru poté, co zničíme mezinárodní právo, je absurdní
Ukrajina, která se už třetím rokem brání ruské agresi, se s ohledem na nepředvídatelnost Donalda Trumpa připravuje na různé varianty dalšího vývoje. Nastupující americký prezident zatím představil nejasný mírový plán, který však experty nenechává v klidu. S jakými pocity vyhlíží Ukrajina nástup nové americké administrativy? Jaká úskalí přinese válečná zima v napadené zemi? A jaká bude vyjednávací pozice Kyjeva v čase mírových jednání? Otázky pro ukrajinistku Lenku Víchovou.
„Neřekla bych, že je na Ukrajině panika. Nepředvídatelnost Donalda Trumpa samozřejmě lidi znervózňuje, nicméně všichni vědí, že jakýkoli plán, natož mírový, Donalda Trumpa jako kandidáta se může lišit od plánu prezidenta Spojených států. A i takový plán se bude korigovat reakcí obou stran, o nichž teď nic nevíme,“ uklidňuje v pořadu Jak to vidí... ukrajinistka Lenka Víchová.
S nepředvídatelností ostatně Ukrajinci žijí už deset. „Válka s Ruskem opravdu nemůže být předvídatelná. Ukrajinci neustále říkají, že i ten nejlepší plán se zhroutí ve chvíli, kdy se začne realizovat, protože nikdy člověk neví, jaké faktory vstoupí do hry.“
Garance pro Ukrajinu
Podrobnosti Trumpova mírového plánu zatím nezná nikdo. Podle pozorovatelů však s největší pravděpodobností bude zahrnovat nějakou formu odstoupení některých nebo všech Ruskem momentálně okupovaných oblastí výměnou za mírovou dohodu nebo zmrazení pozic na frontových liniích. V této souvislosti se ovšem také mluví o zárukách členských zemí NATO pro poválečnou Ukrajinu.
Čtěte také
„Co se týče garancí, Ukrajina si stojí za tím, že má velmi špatnou zkušenost s Budapešťským memorandem z roku 1994, které se týkalo jaderného odzbrojení Ukrajiny výměnou za její suverenitu a bezpečnost. Státy, které podepsaly memorandum, se zavázaly k tomu, že ji nebudou napadat ani ekonomicky, natož vojensky. To se ale nestalo a Ukrajina byla napadena. Zodpovědnost za to nesou i Spojené státy, protože odzbrojení jaderné Ukrajiny bylo i podmínkou uznání nezávislosti Ukrajiny v roce 1991. Minimálně tedy morální odpovědnost nese Amerika,“ vysvětluje ukrajinistka.
Sama Ukrajina trvá na tom, že nejlepší garancí je pro ni vstup do NATO a ochrana, kterou zaručuje členské zemi pátý článek o společné obraně. S tím souhlasí například i ministr zahraničních věcí Litvy, který říká, že členství Ukrajiny by bylo i pro NATO nejlevnější a nejjednodušší variantou. „Je samozřejmě pochopitelné, že NATO si potřebuje vytvořit nějakou manévrovací pozici a nechce do toho jít bezhlavě. Nicméně deset let trvající válka ukazuje, že všechny postupy i všechna obezřetnost konflikt jenom prodlužují.“
Bude mír? Maximálně příměří
O míru se však dá zatím mluvit pouze teoreticky. Skepticky to vidí i Víchová, podle níž se dá maximálně uvažovat o příměří, přičemž zatím nikdo nevysvětlil, jakým způsobem ho dosáhnout.
Čtěte také
„Představa, že bude mír poté, co zničíme mezinárodní právo, je absurdní. Kdyby se Ukrajina vzdala území de iure, jak pak zaručíme, že si někdo jiný silou nevezme část území někoho jiného a toto nebude precedent? Nedává to logiku. Pakliže se mluví o vzdání se území, Ukrajina toto území de facto teď nemá, takže jde jedině o zmražení frontové linie. Z jistého hlediska to může být výhoda, protože přestanou ukrutné boje, problémy se ale můžou přesunout velmi rychle i na evropské území a válka se může zhoršit v hybridním stavu.“
Z dlouhodobého hlediska je to tedy podle Víchové naprosto neudržitelné. Navíc pokud k příměří Ukrajina pod tlakem přistoupí a bude odvolán válečný stav, začnou na Ukrajině okamžitě volby. „Strana prezidenta Zelenského se na to ostatně chystá minimálně od října. Vidíme, že v tomto smyslu začala pracovat už i ruská propaganda, protože v poslední době se často v ruských médiích objevují informace, že Rusko už dosáhlo svého cíle zabrat jen určité území Ukrajiny, což ale samozřejmě není pravda, protože Rusko vytáhlo do boje nejenom vůči Ukrajině, ale i proti celému Západu. A ve svém boji neustane...“
Související
-
Ukrajinistka: Ukrajina boří mýtus, že je Rusko neporazitelné. Bojuje za zachování svého národa
Stovky ukrajinských vojáků s desítkami kusů těžké techniky pronikly v posledních dnech do Kurské oblasti v Rusku. Jaké reakce to vyvolává na Ukrajině? A jaké v Rusku?
-
Michal Smetana: Příměřím násilí nekončí. Je to jenom intermezzo, z kterého by těžilo hlavně Rusko
Západ včera deklaroval, že bude i nadále podporovat Ukrajinu. Oproti tomu signatáři české iniciativy Mír a spravedlnost vyzývají k příměří. Proč je jejich myšlenka sporná?
-
Ukrajinista David Svoboda: Putinova obsese Ukrajinou koření v ruském velmocenském mýtu
Proč je Vladimir Putin Ukrajinou tak moc posedlý? Jaké je skutečné historické pozadí rusko-ukrajinských vztahů? Pozvání přijal historik David Svoboda.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka