Ukrajinistka Lenka Víchová: Rusové vědí, co dělají. I přes sankce dál systematicky ničí ukrajinské kulturní dědictví
Představitelé ekonomicky vyspělých zemí G7 se na summitu ve Francii shodli na posílení sankcí proti Rusku a navýšení podpory Ukrajiny, která se už pátým rokem brání ruské vojenské agresi. Mohou mít přísnější sankce reálný dopad? Jak významné je zahájení přístupových rozhovorů Ukrajiny s Evropskou unií? A nakolik jsou na Ukrajině ničeny ruskými útoky vzácné historické památky? Vladimír Kroc se ptal ukrajinistky Lenky Víchové.
Sankce podle ukrajinistky Lenky Víchové Rusko extrémně tíží, jejich dopad však přichází se zpožděním. „Rusko se na nové sankce vždy dokáže adaptovat nebo se na ně alespoň částečně připravit. Navíc samy o sobě stačit nebudou. Klíčem je spojení ekonomického, vojenského a politického tlaku, protože Moskva zatím není ochotna přistoupit ke skutečným mírovým jednáním,“ říká v pořadu Jak to vidí.
Upozorňuje také, že jednadvacátý balíček sankcí naráží na nejednotnost Evropské unie. Bulharsko se staví proti zařazení patriarchy Kirilla na nový sankční seznam. „Myslím, že spousta Evropanů nechápe roli ruské pravoslavné církve v politice Moskvy. Pravoslavné země, jako je Bulharsko, do toho budou házet vidle a je možné, že jedním z ústupků ostatních evropských států bude právě vyškrtnutí patriarchy Kyrilla ze sankčního seznamu.“
Vykrádání Krymu a Ukrajiny
Navzdory tomu, že se Ukrajincům na bitevním poli daří, čelí i Ukrajina rozsáhlým útokům. V noci na pondělí zemřelo při rozsáhlém ruském vzdušném útoku jedenáct lidí a zásah utrpěl mimo jiné pravoslavný klášter Kyjevskopečerské lávry, který je na seznamu světového dědictví UNESCO.
Čtěte také
„Jde o velmi významnou památku z 11. století, důležitou zejména pro pravoslavný svět. Na území východní Evropy je jen máloco staršího, než je Kyjevskopečerská lávra. Románské stavby se zachovaly pouze na Zakarpatí a ze staveb tohoto typu v Kyjevě je starší snad už jen Svatá Sofie,“ popisuje Víchová.
Nejvíce poškozený byl Uspenský chrám z konce 11. století, který Rusové v minulosti už dvakrát zničili – poprvé v roce 1918 a pak výbuchem v roce 1941. Úplné rekonstrukce se dočkal až v 90. letech minulého století. Během sto let jde tak podle Víchové o třetí ruský pokus o jeho zničení.
Moskva nicméně tvrdí, že církevní objekt zasáhla ukrajinská obranná střela amerického protiraketového systému Patriot. „Všechno je možné. Vzhledem ale k tomu, jak Ruská federace systematicky ničí dědictví Ukrajiny, tak si myslím, že to pravda není. Rusové ničí muzea, vykrádají galerie, vyvážejí artefakty a dělají nelegální archeologické vykopávky. Děje se to mimo jiné na Krymu, kde se nachází jedinečné dědictví krymskotatarského národa.“
Čiré zoufalství a barbarství
Svět bohužel moc nereaguje, protože i samotné UNESCO nemá podle Víchové žádné instrumenty na to, aby zabránilo Rusku v ničení a vykrádání Ukrajiny.
Napadení kláštera odsoudil i český prezident Petr Pavel, který na síti X napsal, že čin odhaluje čiré zoufalství a barbarství Ruska.
„Je to barbarské. Rusové to dělají záměrně. Domnívají se, že když Ukrajincům zničí kulturní dědictví, jejich identita zmizí. To není pravda, ale jde o obrovské emocionální šoky. Paměť národa je totiž zásadní a národ bez paměti přestává být národem. Rusové vědí, co dělají,“ uzavírá Víchová.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
