Ukrajinci v Ústí nad Labem
Nezaměstnanost je tady u nás v České republice poměrně vysoká, nicméně u nás získalo pracovní povolení padesát tisíc cizinců. Ti ovšem našincům práci neberou, dostanou jen taková místa, o které není mezi Čechy zájem nebo ta, kde chybí odborníci. A právě o ty naše země stojí, už dva roky funguje projekt Ministerstva práce a sociálních věcí, který by měl do Česka přilákat špičkové odborníky a to z tak zvaných třetích zemí. Přihlásit se do něho mohou do nového roku i Ukrajinci.
Věra Masopustová: V České republice máme Ukrajince většinou v povědomí jako stavební dělníky. Jak ale uslyšíme od předsedkyně občanského sdružení Obereg, ne všichni mají na tuto profesi z domova výuční list.
Julia Judlová: V podstatě mezi těmi stavebními dělníky, kteří pracují, jsou vesměs třeba strojní inženýři, učitelé, i právníci jsou, a v podstatě tam je spousta profesí. Prostě mezi těmi stavebními dělníky jsou asi z půlky lidé s vysokou školou a dělají to jenom proto, že tady Česko jim zatím neumožňuje dělat něco jiného, takže musí pracovat rukama. To samé je u žen, které vesměs tady podnikají jako úklidové firmy, protože nic jiného nemůžou dělat a přitom mají i vysokoškolské vzdělání.
Věra Masopustová: A právě pro některé z nich je šance na lepší práci. V roce 2003 totiž zahájilo Ministerstvo práce a sociálních věcí projekt s názvem Aktivní výběr kvalifikovaných zahraničních pracovníků. Cizincům, kteří úspěšně projdou výběrovými procedurami, nabídne náš stát možnost požádat o trvalý pobyt v naší zemi už po dvou a půl letech. Dosud je to možné až po letech deseti. Možná by se zdálo, že při vysoké nezaměstnanosti mezi Čechy je takový projekt zbytečný. Podle jeho manažerky Věry Ivanovičové je ale naopak velmi potřebný.
Věra Ivanovičová: Byť se to může zdát paradoxní, že při současné vysoké nezaměstnanosti hledáme pracovníky v zahraničí, tak je to pravda. Němečtí odborníci, kteří mají v tomto směru větší zkušenosti ještě než my, označují tento jev za paradox zaměstnanosti, takže není divu, že i Česká republika se pokouší vyřešit situaci na trhu práce, přivést do země nové lidi ze zahraničí, kteří jsou ochotni se u nás usadit a integrovat do naší společnosti a hlavně ekonomicky přispívat k jejímu rozvoji a kromě toho pak je tu další, nezanedbatelný faktor, částečně přispět k demografickému zlepšení situace obyvatelstva, protože vymíráme.
Věra Masopustová: Dosud se mohli do projektu přihlásit jen občané Bulharska, Chorvatska, Kazachstánu, Běloruska a Moldavska a také zahraniční absolventi českých vysokých škol bez ohledu na zemi původu, pokud ukončili školu minimálně jako bakaláři ve školním roce 2003 až 4 a později. Od roku 2006 se projekt rozšíří i o středoškoláky a vysokoškoláky z Ukrajiny. Proč, to je opět otázka pro Věru Ivanovičovou z Ministerstva práce a sociálních věcí.
Věra Ivanovičová: Ukrajinci představují ve skupině osob, které v České republice pracují na základě povolení k zaměstnání a to je skupina, které se týká projekt, představují sedmdesát procent, takže to je pro nás velká zkouška.
Věra Masopustová: Výběrová kritéria pro zařazení do projektu jsou poměrně přísná. Uchazeč musí dosáhnout minimálně 25 bodů z 60. Boduje se, zda už má u nás cizinec práci, jeho pracovní zkušenost, dosažené vzdělání, ale také věk, znalost češtiny a dalších jazyků. I to, zda má rodinu. I přes tato náročná kritéria je mezi ústeckými Ukrajinci o projekt zájem. To mi potvrdila opět Julia Judlová.
Julia Judlová: Především ti lidi, kteří jsou tady z Ukrajiny, a kteří se tady chtějí usadit, nejsou tu jenom za prací, tak jsou to vesměs středoškoláci nebo vysokoškoláci, takže v podstatě oni jenom to vítají, takovou možnost hned se zapojit do pracovního procesu v Česku, protože dosavadní programy, že deset let musí čekat, než přijdou na trvalý pobyt, a teprve po trvalém pobytu mohou nějak normálně pracovat. Za těch deset let vesměs ti lidé ztrácejí svoji kvalifikaci a v podstatě pak musí začínat všechno znovu.
Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.
