Ukrajina za nízké ceny pšenice nemůže, problémem je byrokracie, tvrdí zástupce soukromých zemědělců

S protestujícími se shoduje v kritice nárůstu byrokracie, který je prý za poslední rok extrémní. „Zavedl se nový systém satelitního sledování zemědělských ploch, který je hrozně složitě nastavený, a byrokracie kolem Green Dealu pořád nabobtnává a nepřináší to ty efekty, které mělo,“ míní.

Když jsme za socialismu chtěli jeden traktor, tak jsme museli napsat, že potřebujeme tři. V tomhle režimu Agrární komora pracuje léta.
Jan Štefl

Podle prezidenta Agrární komory Jana Doležela prý protest není projevem agrese, ale voláním o pomoc v bezvýchodné situaci. Něco takového ale Štefl odmítá, komora se prý svou rétorikou snaží pracovat s vyhrocenou situací.

Čtěte také

Teď protestovali zemědělci v Německu, ale bouří se i v Nizozemsku, Francii nebo Belgii

„Připodobním to k tomu, že když jsem za socialismu pracoval v zemědělském podniku a chtěli jsme něco od státu, tak jsme to museli nafouknout. Když jsme chtěli jeden traktor, tak jsme museli napsat, že potřebujeme tři. V tomhle režimu komora pracuje léta a od státu vždycky nějakou finanční podporu dostala. My to takto dělat nechceme,“ deklaruje.

Místo podpory konkrétních zemědělských odvětví, o nichž Agrární komora právě tvrdí, že na tom jsou špatně, by podle Štefla měl stát podporovat životaschopnost menších zemědělců a obecně pak hospodaření šetrné k přírodě.

Více peněz pro velké

Také Asociace soukromých zemědělců přichází s desaterem, které její místopředseda shrnuje jako výzvu vládě, aby plnila vlastní program v podpoře malých a středních podniků a zbytek nechala na volném trhu.

Čtěte také

Existuje tu jednoznačný oligopol u prodejců i potravinářů. Činnost antimonopolního úřadu selhává, míní ministr zemědělství Výborný

„Myslíme si, že zemědělství má být pestré a že v něm mají své místo menší, střední i větší podniky. A je třeba diferencovat jejich podporu, aby to fungovalo jako komplex. Ale myslím, že ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) to takhle nevidí,“ domnívá se Štefl, podle nějž má ministr blíže k názorům Agrární komory.

Ministerstvo prý například před rokem uvolnilo limity pro čerpání investičních dotací největšími podniky. Ty původně mohly čerpat maximálně 150 milionů korun za všechny dotační tituly během pěti let, nově je to maximálně 200 milionů v každém dotačním titulu, přičemž u podpory chovu drůběže či prasat byly limity zrušeny úplně.

Ukrajinská produkce se sice dělá za jiných podmínek, nemusí plnit různá klimatická opatření, ale evropští zemědělci na to dostávají dotace.
Jan Štefl

Měnit se má také redistributivní platba, která se poskytuje na obhospodařovanou plochu. V praxi by to prý znamenalo sebrání peněz zemědělcům s výměrami do 150 hektarů ve prospěch těch, kteří mají nad 500 hektarů.

Strašák ukrajinského obilí

Někteří zemědělci v Česku i v zahraničí vystupují proti dovozu zemědělských produktů z Ukrajiny. Štefl ale věří, že trh se tomu postupně přizpůsobí. Navíc například cena pšenice je dnes celosvětově nízká, aniž by na to měla zásadnější vliv ukrajinská produkce.

Čtěte také

Libor Dvořák: Ukrajina vyváží obilí, Rusku navzdory

„Když někdo říká, že ukrajinská produkce se dělá za jiných podmínek, že nemusí dělat různá klimatická opatření, tak ale ti evropští zemědělci na to dostávají dotace,“ připomíná Štefl.

Ani bezpečnostní standardy se prý zásadně neliší, Evropa má navíc dost nástrojů, aby zabránila dovozu závadných potravin: „Nedémonizujme ukrajinské obilí ani jiné produkty. Buďme ve střehu, ale není to gró problému evropských zemědělců,“ uzavírá.

Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.