U online přihlášek na střední školy na čase podání nezáleží. Všechny mají stejnou prioritu a váhu, uklidňuje expert na digitalizaci

Elektronický systém přihlašování na střední školy selhal dříve, než byl spuštěn. Co bylo příčinou selhání? Jak může událost poškodit důvěru občanů v digitalizaci veřejné správy? A k čemu je dobrá Digitální a informační agentura? Vladimír Kroc se ptal člena expertního vládního týmu pro digitalizaci Michala Bláhy.

Čeho jsme svědky v souvislosti s digitálními přihláškami na střední školy? Proč systém DiPSy v tuto chvíli stále ještě nefunguje?

Důvod je jednoduchý. Ještě před spuštěním systému byla objevena chyba. Nebyla závažná, ale šla napříč celým systémem. Cermat proto chtěl mít jistotu, že tam nebude nějaká bezpečnostní chyba, proto bylo potřeba systém znovu otestovat.

Čtěte také

Podle ředitele Cermat Miroslava Krejčího se systém spustí pravděpodobně ještě dnes večer, nejpozději zítra. Vsadil byste si na to?

Ano, ale ono je to vlastně úplně jedno. Nezáleží totiž na tom, jestli bude přihláška podána první, pátý nebo osmnáctý den. Všechny přihlášky mají stejnou prioritu a stejnou váhu. Jediný diskomfort je, že místo 20 dnů na to budou mít studenti jen 18 dnů. A to zase tak velký rozdíl není.

Když se vžijete do kůže rodičů, kde byste bral jistotu, že třeba 15. den se neukáže, že chyba je taková, že nakonec budeme odkázáni na papírové přihlášky?

Je tam několik pojistek. Jednou z nich je, že v okamžiku, kdy přihlášku žadatel podá, obdrží e-mailem potvrzení. Má tedy velmi rychlou kontrolu toho, že systém jeho přihlášku zaznamenal a že je uložená.

Je ale běžné, že se systém do poslední chvíle programuje? Nevypadá to, že by všechno bylo precizně připraveno...

Úplně běžné to není. Ono to ale nemohlo být precizně připraveno. Když se koukneme zpátky, tak před rokem byl obrovský průšvih s přihláškami na střední školy, které se dělaly papírově. Už deset let říkáme, abychom to dělali elektronicky. Top úředníci MŠMT na to ale nijak nereagovali. Po loňském průšvihu se narychlo udělala novela zákona, která byla schválena až 23. listopadu. Už předtím, než byla novela schválena, začal Cermat pracovat na výběrovém řízení na tento systém. Vysoutěžili ho, jeden z neúspěšných uchazečů se ale odvolal, což reálně znamená zpoždění šest až dvanáct měsíců.

Čtěte také

Cermat tedy měl dvě možnosti řešení. Buďto mohl počkat na vyjádření Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, ale letos by elektronické přihlášky nebyly, anebo mohl hledat řešení, jak toho dosáhnout vlastním vnitřním vývojem. Ten ale začal někdy v říjnu. Na systém tedy opravdu bylo velmi málo času a já bych řekl, že je naopak obdivuhodné, že to dokázali za tak krátkou dobu.

Jak se provádějí zátěžové testy?

Provádí se několik typů testů. U IT systémů jsou obecně tři. Nejdříve se testuje programový kód, následují zátěžové testy, kdy na to pustíte nasimulované uživatele, a třetí testy jsou bezpečnostní, kdy na systém zkoušíte hackersky útočit.

Systém DiPSy spadá do gesce ministerstva školství. Do jaké míry může do dění vstupovat třeba vicepremiér pro digitalizaci?

Velmi málo. Je to dané do značné míry historicky. Vznikla nám tady Digitální informační agentura, která je samostatným ústředním správním úřadem. Politická odpovědnost je na ministrovi pro digitalizaci, ale agentura nemá za úkol programovat tyto věci. Ona je ani projektově neřídí. Ona vlastně dává návody, jak by se takové systémy měly dělat. A to, co je důležité, je, že tento systém je velmi malý. Digitální agentura hodnotí věci až od řádově desetkrát větších projektů. To znamená, že tento projekt ani nešel jejím schvalováním.

Čtěte také

Přesto se zeptám, proč Digitální informační agentura nemohla být v tuto chvíli nápomocná?

Když zjistíte dva dny před spuštěním, že máte problém, tak nikdo externí vám s tím nepomůže. Znalost systému je skutečně na týmu, který to programoval.

Přesto se mi zdá, že není možné zjistit den před spuštěním, že bude problém...

Naopak je to úplně normální a běžné. V komerční sféře se to stává ve skutečnosti více než ve státu, protože u státu většinou na to bývá více času. Všimněte si, kolikrát byl odložený release nějaké hry nebo měly být spuštěny nové Windows, a posunulo se to o měsíc, nebo dokonce o půl roku. To, že software obsahuje chyby, je úplně normální věc. Každý měsíc, každý týden dostáváme na počítač nové updaty, které máme instalovat, a to není nic jiného než oprava chyb.

Ze strany Cermat tu vlastně byla jednoduchá úvaha: Máme tam nějakou chybu, ale můžeme to pustit nepříliš otestované včas s rizikem, že tam bude ještě nějaká další chyba. Anebo to o den posuneme a ujistíme se, že úprava, kterou jsme udělali, nebude způsobovat další chyby. A vzhledem ke kontextu, že vlastně nejde o to, jestli přihlášku posílám první nebo poslední den, mi jejich rozhodnutí přijde docela pragmatické.

Myslíte si, že teď bude těžké získat důvěru společnosti?

Samozřejmě každá taková událost důvěru snižuje. Na druhé straně, když se kouknete, co všechno se státem můžeme dneska dělat a jak stabilně a bezproblémově systémy fungují, tak toto je opravdu relativně malá událost. Věřím, že spousta lidí může mít nějakou míru nejistoty, jestli to bude fungovat, ale já si myslím, že systém sám přesvědčí všechny uživatele, že je v pořádku.

Proč stát nekoupí licenci někde v zahraničí? Co všechno umožňuje aplikace eDoklady? Poslechněte si celých Dvacet minut Radiožurnálu..

autoři: Vladimír Kroc , opa

Související