U některých cest stojí zvláštní kamenné sloupy. Jsou to staré dopravní značky

Sloup od roku 1846 ukazoval pocestným, kudy se mají dát, pokud chtějí jet na Třeboň, Nové Hrady, České Budějovice nebo Český Krumlov. Rozcestník byl původně nabílený s vytesanými a černou barvou zvýrazněnými písmeny.

Čtěte také

V Táboře se podařilo zachránit 200 let starý císařský rozcestník

Ve Státním okresním archivu České Budějovice se dodnes dochoval například výkres na pořízení tohoto rozcestníku. „Díky tomu víme, že ho navrhoval městský stavitel Josef Bednařík,“ uvádí ředitel Daniel Kovář.

Ve Strážkovicích bývala křižovatka takzvaných komerčních cest. „V době Marie Terezie začala vznikat síť silnic moderního typu. Jednak šlo o základní cesty, které spojovaly důležitá města, a pak silnice, kterým se říkalo komerční. Jak už název napovídá, jejich účelem bylo svést obchodní dopravu odněkud někam,“ popisuje Daniel Kovář.

Další pozůstatek starého dopravního značení je u silnice ve Veselce nedaleko Jedovar. Opět se jedná o kamenný sloup, ale tentokrát je to pečlivě opracovaný hranol. „Je to dopravní značka z období kolem roku 1850, takzvaná čuba,“ vysvětluje archivář.

Název čuba je zkomoleninou německého výrazu pro lyžinovou brzdu. „Tu formani nebo povozníci vozili s sebou na voze a v případě, že se blížilo nějaké nebezpečné klesání, ji přivazovali řetězy pod kola. Pak se kola netočila, vůz jel smykem, a tím brzdil. A právě tahle dopravní značka u silnice upozorňovala, že je třeba brzdu nasadit,“ doplňuje Daniel Kovář.

V českobudějovickém archivu se dochovaly různé staré dokumenty, které se týkají výstavby silnice mezi Třeboní a Holkovem, kde byla stanice koněspřežky. Panství, přes která silnice vedla, ji nejen financovala, ale ležela na nich také samotná příprava, výkupy pozemků, vyměřování, trasování i zajištění stavebních prací. Dokládá to řada písemností, rozpočtů a účtů.

Zajímavý je podle Daniela Kováře například dopis týkající se trasování silnice, která dodnes vede z Ledenic přes Trocnov na Římov a Holkov. „Dopis z roku 1841 oznamuje, že se bude trasování provádět. Přitom platilo, že čím méně zatáček, tím lépe. Položilo se pravítko na mapu, udělala čára, a kdo měl v trase pozemek, musel ho přenechat. Neznáme žádné případy, že by se proti tomu nějaký sedlák vzepřel,“ doplňuje.

Pohled do historie cest přináší magazín Vltavín. Dále připomíná bitvu u Kresčaku, kde společně s Janem Lucemburským padl i jeden důležitý Jihočech.