Tvůrci nového Fimfára se podřizovali hlasu Jana Wericha

18. únor 2011

Našimi dnešními (18. 2.) hosty pořadu Je jaká je byli Denisa Grimmová - Abrhámová, Martin Vandas a David Filcík, tvůrci filmu Fimfárum do třetice všeho dobrého ...

První myšlenka natočit animovaný film Fimfárum prý vznikla na sklonku 90. let, jak prozradil Martin Vandas: „Setkal jsem se tehdy s Aurelem Klimtem na projekci jeho krátkých filmů. Poklepal jsem ho po rameni a řekl jsem: ‚Člověče, nechtěl bys se mnou natočit nějakou knihu?‘ On se otočil a řekl, že ano.“

První díl Fimfára vstoupil do českých kin v roce 2002 a v návštěvnosti tak soupeřil se snímkem americké produkce, ve světě velmi populárním Shrekem: „Myslím si, že jsme v té soutěži docela obstáli,“ říká producent Martin Vandas a dodává: „Po mnoha letech to byl první český animovaný film v kinech. Navíc šlo o návrat k trnkovské loutkové animaci, což byl, v porovnání s počítačem animovaným Shrekem, takový pokus.“

Animátor David Filcík pak odhalil, že: „Funkce v našich studiích jsou trošičku kumulované.“ Musel tak obstarával hned několik pracovních činností. Podílel se na přípravě scény, stavbě, nezřídka i na výrobě loutek a rekvizit. Sám o sobě tvrdí: „Nikdy jsem nebyl trpělivý člověk, vždy jsem byl spíš akční a vůbec nevím, co mě to napadlo, věnovat se takové práci. Je krásná, ale unavuje.“ Málokdo by si tedy pomyslel, že animace rozhodně nebyla jeho celoživotním snem: Animátorem jsem nechtěl být. Ani jsem nevěděl, že takové povolání existuje. Animovat jsem začal až ve 27 letech. Do té doby jsem pracoval ve studiu Jiřího Trnky. Když jsem v 60. letech otevíral knihu Fimfárum, četl jsem ji jen kvůli pohádkám.

Fimfárum - do třetice všeho dobrého 3D

V první pohádce třetího pokračování Fimfára, Jak obři na Šumavě vyhynuli, je okolo dvaceti loutek a dva virtuální obři. O jejich navrhnutí se postarala výtvarnice Denisa Grimmová -Abrhámová. Ta se k účasti na filmu dostala díky režisérce Kristině Dufkové: „Oznámila mi, že ji Martin Vandas přizval, jestli si nechce režijně pojmout pohádku Jak obři na Šumavě vyhynuli. Byla z toho trochu nervózní, tak jsem si o tom povídali. Za týden na to mi volala, jestli bych jí nechtěla dělat výtvarníka. Velice mě to potěšilo.“

Proutek „jen o chlup tenčí, než ta nejtenčí rákoska,“ který se vejde do holínky. To je fimfárum, slovo vymyšlené Janem Werichem. Letos uplyne 31 let od okamžiku, kdy nás navždy opustil. Jeho neopakovatelné vyprávění je s fimfárovskými pohádkami pevně spjato a díky audio nosičům stále žije. Ve filmu tak mohlo být použito: „Režiséři samozřejmě dostanou celou nahrávku pohádky a velmi často do ní zasahují. Na jednu stranu je to vodítko pro tvůrce. Má danou linii a tempo příběhu. Obráceně zase nemůže říct panu Werichovi: ‚My bychom to tady potřebovali říct jinak.‘ Musí se mu tedy v něčem podřizovat.
Pevné slovo režisérovo museli naopak poslouchat další vypravěči jako Ota Jirák, Miroslavové Krobot a Vladyka, Jiří Macháček a další, které v posledním díle Fimfára můžeme slyšet.

Více si poslechněte v audiozáznamu rozhovoru …

autor: Pavla Kopřivová
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.