Tržní ekonomika existuje vždy a všude, existovala tedy i za socialismu, konstatuje ekonomka Lipovská

25. listopad 2019

Trh a tržní ekonomika – slova, která jsou součástí našich životů. Ale před rokem 1989 patřily ke slovům takřka zakázaným.

Účinkuje: ekonomka Hana Lipovská
Připravila: Ivana Chmel Denčevová
Režie: Michal Bureš
Premiéra: 3. 6. 2019

Jen krůček od tržní ekonomiky totiž už stála slova jako imperialismus, konzum a chudí nezaměstnaní na ulicích. Protipólem měl být nejen nový, socialistický občan, ale celý socialistický a pak i komunistický řád.    

Fronty na všechno

„V hospodářství si můžeme vybrat: buď chceme mít trh, centrální plán, nebo něco mezi tím. Československo se po únoru 1948 rozhodlo jít cestou totálního centrálně plánovaného hospodářství. Takže některého zboží byl přebytek – byť si asi pamětníci nevybaví, které by to mohlo být – a jiného zboží nedostatek,“ konstatuje ekonomka Hana Lipovská, host pořadu Jak to bylo doopravdy.

Maso bude! Jak se nakupovalo v letech, která ještě pamatujete

Fronta na máslo a vejce

Limonáda jako nedostatkové zboží, uhlí na příděl nebo trvalý nedostatek masa. I takové bylo nakupování v letech, která jsou sice pryč, až tak dávno to tedy nebylo. Pamatujete?

Historik Jan Rychlík, autor studie uveřejněné v knize Každodennost v Československu v období normalizace, píše: „Nedostatkové bylo nejen luxusní zboží a zboží z dovozu z kapitalistické ciziny, které bylo často dostupné jen za volně směnitelnou měnu či výměnné poukazy, tzv. bony – v obchodech podniku Tuzex. Ale také řada služeb jako například lepší lékařské ošetření či služby řemeslníků… Bez korupce bylo v každodenním životě těžké fungovat, pokud to chtěl člověk někam dotáhnout.“

Vyjmenovávat zboží, které bylo třeba shánět, by bylo na dlouho – lepší je konstatovat, že to bylo všechno. A před šedivými obchody se tvořily nekonečné fronty, kam se lidé zařadili automaticky a leckdy ani nevěděli, na co vlastně stojí. Ovšem nebyly jen fronty, ale také výměnný obchod a prodej za tzv. jiné ceny, jak uvádí Lipovská. 

„Černý trh a šedá ekonomika se objevily okamžitě. Bylo na co navazovat, protože jsme měli zkušenosti ze 2. světové války. Taky svého největšího rozmachu dosáhl hned po únoru 1948. Hodnota koruny se po listopadu 1989 dokonce určovala podle hodnoty koruny na černém trhu. Nebylo totiž z čeho jiného vycházet.“

Propaganda

Tržní vztahy zahrnovaly všechny oblasti života: proslulé byly melouchy řemeslníků, získávání nejrůznějších povolení, ale také – dnešní terminologií – manažeři státních podniků. I oni se museli zapojit, pokud chtěli, aby podnik splnil plán.

Jak to bylo doopravdy: Využívalo komunistické Československo fake news?

Československá televize natáčí akci potápěčů na Šumavě – údajný nález nacistického archivu v bednách na dně Černého jezera (3. července 1964)

Někdy se může zdát, že fenomén fake news je novodobou součástí našich životů, našeho veřejného života. Ale když se podíváme do historie, nalézáme jednu fake news za druhou.

Bylo tady ale i několik pokusů o jakési reformy – třeba v 60. letech nebo pokusy Oty Šika. „Ke krizím by v centrálním plánování vůbec nemělo docházet, ale Československo se v 60. letech dostalo do recese,“ konstatuje Lipovská.

Ke slovu tak přicházela propaganda, bylo totiž třeba vychovávat nového, socialistického člověka, jak se můžeme dočíst v Rudém právu (z prosince 1977): „Vztah přátelství a lásky k našim blízkým, vyjádřený v malé pozornosti, která nemusí být ani přehnaně drahá, ani sehnaná ‚pod pultem‘ nebo v Tuzexu ‚za bony‘, je na vánočním dárku tím nejcennějším.“   

Tržní ekonomika vždy a všude

„Byla to snaha popřít člověka ekonomického. V té době se mezi ekonomy vedla diskuze, zda může člověk ekonomický žit v prostředí centrálního plánu. Vzniklo několik typů lidí: hledajících, zajišťujících, ale ukázalo se, že i když máme jakýkoliv režim, tak tady žije člověk ekonomický. Nelze ho zabít, ani předělat,“ zdůrazňuje ekonomka.

Čtěte také

A na otázku, jestli opravdu za socialismu neexitovala tržní ekonomika, odpovídá:  „Tržní ekonomika existuje vždy a všude, existovala tudíž i za socialismu. Jen se o ní takto nemluvilo. Lidé byli zvyklí z černé ekonomiky, že vše má svou cenu. Chápali, že oficiální ceny naprosto neodrážely skutečnou vzácnost a chápali, že skutečný trh utváří cenu jinak. Nebezpečným pozůstatkem tohoto období je opět se objevující slepá víra, že se může objevit nějaký osvícený plánovač. Třeba v podobě nových technologií.“

Celý pořad si poslechněte v audiozáznamu.

Spustit audio

Související