Tři Králové byli pro naše předky stejně významným svátkem jako Vánoce
A taky ho náležitě oslavovali a dodržovali spoustu lidových zvyků. Ty nejvýznamější z nich přiblížila v pátečním Tandemu pelhřimovská etnografka Helena Nováková.
Poprvé se mudrcové zmiňují v Novém Zákoně, ale nikde není uveden jejich přesný počet. Zřejmě proto, že přinesli tři dary – zlato, kadidlo a myrhu – začali se v pozdějších legendách objevovat ve trojici. Číslo tři má širokou symboliku – tři světadíly, tři fáze v životě, tři skupenství. Nápis nad dveřmi K+M+B neznamená původně jejich iniciály, ale zkratka latinského požehnání pro dané obydlí.
Naše prababičky v tento den světily vodu, křídu, síru, věštily z kořene, odkud v dalším roce přijde jejich ženich, a už v dávných dobách začínaly s tříkrálovou sbírkou. Tato tradice se téměř jako jediná udržela dodnes.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
