Tři čtvrtiny Slunce se schovaly za Měsícem. Máme snímek

Zatmění Slunce je poměrně častý jev z hlediska celé Země. My lidé je vnímáme jako vzácnost proto, že je můžeme pozorovat vždy jen z určitých míst. Navíc při každém zatmění se stín Měsíce po zemském povrchu pohybuje po jiné dráze. Na příští zatmění Slunce pozorovatelné z našeho území si proto musíme počkat několik let – přesněji do roku 2021.

Začátek úplného zatmění Slunce na Marshallových ostrovech v roce 2009|foto: Miloslav Druckmüller

Jízdní řád zatmění

Pás úplného zatmění bude tentokrát probíhat severní částí Atlantského oceánu, přes Faerské ostrovy a Špicberky do Severního ledového oceánu. Částečné zatmění bude moci pozorovat skoro celá Evropa.

I na tak malém území, jako je Česká republika, se přesné časy začátku a konce zatmění liší o minuty. Zhruba si můžeme pamatovat časy od půl desáté do poledne, přičemž největší zatmění nastane okolo tři čtvrtě na jedenáct, říká astronom Pavel Suchan.

Částečné zatmění Slunce v roce 2015|foto: EAI/ Expresní astronomické infrormace

„Například v Plzni začne zatmění v 9:35, v Ostravě až v 9:41. Na většině území skončí před dvanáctou hodinou, ale právě v Ostravě a Havířově až minutu po poledni.“

Podle zeměpisné polohy se bude lišit také to, jakou část slunečního kotouče uvidíme zakrytou. Pás zatmění probíhá od jihozápadu k severovýchodu. V severočeských krajích uvidíme zakryté tři čtvrtiny slunečního kotouče, ale v Českých Budějovicích či Ostravě „jen“ 70 %.

Zatmění Slunce|foto: Český rozhlas

Jak by vypadalo úplné zatmění

„Je to jediný astronomický úkaz, u kterého lidé tleskají,“ vzpomíná Pavel Suchan na svůj zážitek z úplného zatmění. Na stejném místě na Zemi se naskytne přibližně jednou za 400 let. Jestli je chceme spatřit, musíme za ním cestovat.

„Každé zatmění je úplně jiné. To člověk běžně nezažije. Najednou se úplně setmí, ale nejsou vidět ty barvy, které vídáme při západu Slunce. Obloha je ocelově šedá. Příroda ztichne, i zvířata na to reagují.“

Částečné zatmění se s takovým zážitkem nedá srovnat. I kdyby bylo zatmělého 99 % Slunce, stále je to něco úplně jiného.

„Neuvidíme sluneční atmosféru – koronu. Při částečném zatmění pouhým okem vidíme jen průchod, fázi zatmění. Když máme dalekohled se speciálním filtrem, můžeme pozorovat sluneční skvrny a to, jak je Měsíc postupně zakrývá a odkrývá. Uvidíme také, že Měsíc není úplně pravidelně zaoblený. Při velkém zvětšení se můžeme podívat na pohoří na okraji měsíčního kotouče.“

Sluneční brýle nestačí

Při částečném zatmění se nesetmí natolik, aby si neinformovaný pozorovatel vůbec všiml, že se na obloze něco děje. Kdybychom čekali, než se setmí, zatmění bychom určitě zmeškali. Astronom proto radí vybavit se hodinkami a nějakou vhodnou pomůckou.

„Sluneční brýle slouží k tomu, aby odstínily oslnění v krajině, ale nikoliv pro pohled ke Slunci. Existují speciální brýle, přes které není vidět nic jiného než Slunce. Jsou určené na pozorování zatmění Slunce nebo velkých slunečních skvrn. Nebo můžeme použít svářečský filtr. Sklo hustoty 13 nebo 14 je velmi dobrým filtrem. Obraz je ještě o něco lepší než ve speciálních brýlích.“

Co nabídnou hvězdárny

Zatmění Slunce samozřejmě nemusíme pozorovat jen svépomocí. Česká astronomická společnost uvádí přehled otevřených hvězdáren a program chystá i Astronomický ústav Akademie věd na observatoři v Ondřejově.

„Navštívit hvězdárnu je vždycky lepší. Jednak budete mít jistotu, že máme ty správné filtry pro pozorování Slunce a jednak dostanete zároveň odborný výklad,“ říká Pavel Suchan. Právě on bude mít službu v Ondřejově a očekává návštěvu z mnoha škol.

A jestli jste si pořídili svářečské sklo a nevíte, co s ním do příštího zatmění, zkuste přes ně pozorovat třeba vlákno rozsvícené žárovky nebo jiné jasné předměty.