Příčinou úmrtí byla trapná nemoc. Slovo trapný mělo v historii širší význam než dnes
Na parte třeba ze začátku 20. století jste se někdy mohli dočíst, že příčinou úmrtí byla trapná nemoc. O jakou nemoc ale šlo? Jaký zde mělo slovo trapný význam?
Přídavné jméno trapný okolo 1. sv. války a i později mělo širší význam než dnes. Vzpomeňme třeba na Trapné povídky Karla Čapka. V současné češtině by nejspíše vyšly pod názvem Bolestné povídky.
Dnes bychom slovo trapný mohli v mnoha kontextech spíše pokládat za synonymum slova zahanbující, to ale neznamená, že tomu tak bylo vždy. Slovo trapný nemáme doloženo ani ze staré češtiny, ani z doby humanismu. První doklad je z roku 1790 a zní „práce jejich je trapná a nevláčná“. Zde signalizuje, že šlo o práci, která přinášela nějaké trápení, možná to byla práce nudná nebo jinak nepříjemná...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
