Trápí vás na zahradě různí škůdci? Zkuste barevné lepové desky

Pořád mluvíme o chemických postřicích, ale spousta z vás má k této metodě docela averzi. Navíc sahat vždy k chemii není nezbytné. „Takovou alternativní metodou jsou lepové desky. Jsou to vlastně vizuální lapače, které jsou rozlišeny hlavně barevně,“ říká Dušková.

Tři barvy, na které se lehce lapí

Každý škůdce je totiž konkrétní barvou přitahován, a každý jinak. „Pokud je tak vyvěsíte třeba ve skleníku, nebo doma, tak se vám jich většina může přichytit, respektive přilepit právě na takový lapač.“

Žluté lepové desky

Jako první byly vyrobeny žluté lepové desky, které se jen natřou nevysychavým lepem. Do domácích květináčů zase můžete vložit takzvané šipky. „Právě na žlutou se totiž lehce chytají mšice a molice, tedy škůdce, kterých se velmi těžce zbavujeme,“ říká Dušková.

Včasné vyvěšení takových lapačů je jen začátek. Pak přichází na řadu parazitické vosičky a dravé roztoče. Oba tedy hlavně ve sklenících.

Ludmila DuškováDůležitá je i četnost lepových desek. Dělám to tak, že pokud mám rostliny v řádcích, tak jednu desku dávám co dva metry.

I modrá je dobrá

Ale lapače nejsou jen žluté, ač se tady používají nejčastěji. Na trhu najdete třeba modré, které slouží k odchytu třásněnek. „To je taky poměrně závažný škůdce, který škodí sáním a listy rostlin zbarvuje do stříbrna. Ale je citlivá na modrou barvu a můžete její výskyt alespoň částečně eliminovat.“

A používají se i bílé

Bílé desky se používají v ovocných sadech. Vyvěšují na odchyt pilátek. „Milují totiž bílé květy, které napadají. Vyvěšovat by se ale měly ještě před začátkem kvetení jak švestek, tak jabloní.“

Jak je instalovat?

Každá lepová deska má připravenou dírku, do které upevníme provázek a pověsíme ji ke stropu skleníku nebo foliovníku.

Pokud chcete eliminovat výskyt dřepčíků, tedy škůdců brukvovité zeleniny jako je květák, kedlubna, ředkvička, tak žlutou desku připevníte, klidně i zapíchnete, vedle rostlin. Měly by ale opravdu být v jejich blízkosti.

Čtěte také

Přepis celé poradny

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Posloucháte Zahrádkářskou poradnu. Ludmila Dušková, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů, přeji dobrý den.

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Dobrý den.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
My budeme dnes mluvit o ochraně nejenom těch okrasných, ale přidáme i další rostliny, i když ty okrasné, je to vždycky veliká škoda, když právě nám je napadnou škůdci nebo nějaké houby nebo plíseň a my potom o všechno přijdeme a celá sezóna je vlastně pryč.

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Já jsem se dneska zaměřila na takovou netradiční metodu, nebo lépe řečeno méně využívanou metodu při ochraně rostlin, protože pořád tady mluvíme o chemických postřicích a většina lidí nebo spousta lidí k tomu má averzi, bojí se míchat chemické přípravky. Někdy to nakonec není ani potřeba, a tak jsem si myslela, že jsme tady vlastně nikdy neměli ještě takové další možnosti ochrany, a to jsou vlastně pomocí nejrůznějších takzvaných lepových desek. Jedná se o vizuální lapače, to znamená lapače, které mají svoji danou barvu a bylo vlastně vypozorováno, že každý ten škůdce je vlastně jakoby přitahován určitou barvou, a pokud se takové vizuální lapače vyvěsí třeba ve skleníku nebo dokonce i doma, pokud si je dáme, tak můžeme i výskyt těch škůdců eliminovat, protože oni se nám vlastně na ty vizuální lapače přilepí.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Žluté tričko, pokud si vezmeme, tak je plné much.

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Ano, přesně tak, a právě to byl asi podnět k tomu, že byly vytvořené jako první žluté lepové desky. To jsou desky, které se vlastně natřou takovým nevysychavým lepidlem a potom už takové desky můžeme vyvěšovat ve skleníku k rostlinám, můžeme použít takzvané šipky, neboli trojúhelníčky, které zase mají žlutou barvu a jsou natřené lepem, ty se dají zapíchnout do květináčů doma. A bylo vypozorováno, že právě na žlutou barvu se velmi rychle přilepují mšice a molice, což jsou jedny z nejhorších škůdců a právě i to vyvěšení včasných takových desek může být i vlastně signalizací nějakého toho prvotního výskytu a pak už můžeme třeba ve skleníku použít jako následně parazitické vosičky nebo dravé roztoče to všechno je možné než zasáhnout tedy k nějakému chemickému nebo přikročit k tomu chemickému postřiku. No, a potom, to jsou ty žluté lapače, jak už jsem říkala. Pak jsou modré, žluté, modré desky, které se používají pro odchyt třásněnek. Třásněnka, to je taky poměrně závažný škůdce, který se vyskytuje hlavně ve foliácích, ve sklenících, vyskytuje se ale i na venkovních rostlinách, vyskytuje se i na pokojovkách. Třásněnka je škůdce, který škodí svým sáním a způsobuje takové zbarvení listů do stříbrna, tím vlastně vidíme, že ten výskyt tam je, to je takový prvotní ukazatel. Ale protože ta třásněnka je citlivá na tu modrou barvu, přitahuje ji, tak zase je dobré dávat si ke kytkám nebo k rostlinám ve skleníku právě ty modré lepové desky.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Já myslela, že ta vůně třeba té růže přitahuje mšice a ta deska nakonec zvítězí před tou vůní, před tím aromatem vlastně té rostliny.

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Ta deska vlastně nevoní, tam je ta barva velice důležitá.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ta je ta, co ji táhne.

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Ano, přesně tak. No, a potom jsou ještě bílé lepové desky, které se používají spíš v ovocnářství a jsou to desky, které se vyvěšují na odchyt pilatek, protože ony vlastně simulují bílou barvu květů, do kterých teda lákají tohoto škůdce, a proto by se měly včas ještě před květem vyvěšovat právě tyhle ty bílé lepové desky pro odchyty pilatek jak švestkových, tak jablečných. Takže to máme tedy tři barvy, které jsou velmi důležité pro odchyt obrovského množství, když to takto vezmu škůdců a pomohou nám vlastně zredukovat množství a pomohou zredukovat ten výskyt.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Vyvěsit, to znamená jakým způsobem se to vyvěšuje, jak to dlouho vůbec vydrží, třeba je to odolné vůči dešti a jiným podmínkám povětrnostním?

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Ano, pokud vyvěšujeme takové desky doma nebo někde ve skleníku, no, tak vyvěšovat znamená, že každá ta deska má dírku, tam se pověsí nebo přidělá provázek a pověsíme ji od stropu skleníku nebo foliovníku k rostlinám. Pokud chceme eliminovat výskyt dřepčíků, to jsou škůdci, kteří škodí na brukvovité zelenině většinou, jsou to takové brouci, kteří skáčou, poznáme je velmi snadno, protože většinou dochází k jejich obrovskému přemnožení a dokáží zdecimovat třeba rašící nebo klíčící ředkvičky, květáky,kedlubny, takže v takovém případě, protože ty rostliny máme u země, tak tady zase postačí, když takové žluté desky připevníme hřebíkem nebo připínákem na nějaký kolík a zapíchneme vedle těch rostlin. Ale opravdu to chce, aby ty desky byly v blízkosti rostlin, ne někde daleko.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
To znamená musíme si spočítat asi to množství, které potřebujeme, jestliže máme dejme tomu nějaký záhon té zeleniny, já nevím, tak jak každý má nějakou velikost.

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Určitě.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale to znamená jaký metr čtvereční se dá ta jedna deska třeba?

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Pokud máme rostliny v řádkách, tak já to dělám tak, že každé dva metry si umístím tu desku. Ono to balení neznamená jedna deska, ale je jich tam asi 5, takže vlastně pokryjeme třeba si poměrně značnou část toho našeho pozemku.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
A když prší, co se tou, ta deska vydrží něco teda?

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Ano, ta deska tam vydrží velmi dlouho, protože se je opatřená nevysychavým lepidlem, a to lepidlo přečká i přes nepřízeň počasí ať už je to déšť nebo slunce a vydrží lepit poměrně dlouho.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
A my potom chodíme a kontrolujeme kolik vlastně těch broučků se tam přilepilo na tu desku a podle toho i poznáme, co vlastně všechno tam vlastně žije u té zeleniny a kolem těch rostlin?

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Ano, přesně tak, ale ne zase všichni škůdci jsou citliví nebo jdou na tu žlutou barvu, ale třeba při odchytu těch dřepčíků je to naprosto ideální, protože nemusíme třeba ředkvičky neumím si představit, že bych dělala postřik ředkviček nějakým chemickým přípravkem, ale tady je určitě vhodně užít tenhle ten vizuální lapač, protože takhle si redukujeme množství těch škůdců.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Čili konkrétně ke kterým druhům třeba té zeleniny se to hodí, tam, tak ty ředkvičky, které jsou tak nízko při té zemi vlastně, tam je to třeba složitější s postřikem.

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Tak, co se týká těch žlutých desek, tak ty se hodí samozřejmě, jak jsem tady řekla, k té brukvovité zelenině ven do zahrádky. Co se týká skleníků, tak tam se používají žlutí lepové desky proti molicím a mšicích nebo na odchyt molic a mšic. A modré lepové desky na odchyt třásněnky. Bílé lepové desky používáme v sadech na odchyt pilatek, ta se dělá brzy na jaře. A potom v tuto dobu, možná jsem zapomněla, je velmi důležité připomenout žluté lepové desky na odchyt vrtule třešňové, to je poměrně žávaný škůdce pozdních odrůd třešní, který způsobuje takzvanou červivost,. A právě v době zaměkávání takzvaného zažloutávání neboli zaměkávání plodů třešní by se měly vyvěšovat tyhle ty desky žluté na třešně. Je to zajímavé v tom způsobu využití, protože vlastně je dáváme rohy k sobě, takže vytvoříme takový jakoby vrtulník by se dalo říct, a ten se připevňuje na větve stromů. Tyhle ty desky proti vrtuli třešňové jsou opatřeny lepem jenom z jedné strany a tím lepem se musí dát dolů. Vrtule lítá, nalétává ze země, kde se líhne pod korunami stromů, nalítává do stromu a prakticky se přilepuje na ty žluté desky, což je velice dobré ještě připomenout, dávají se vždycky na dva metry výšky stromu se dává jedna deska a nedává se ze severní strany, to je strašně důležité.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Teď napadají mšice i takzvaný smrk pichlavý, tak jestli třeba i na ten smrk pichlavý se dají navěsit právě takové ty lepové desky? A nepřijdou další mšice nebo ty, které už tam jsou zabydlené, tak potom se přemístí třeba na ty lepové desky je to možné, už poslední otázka.

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Je to určitě možné, stojí to za vyzkoušení a určitě, já jsem to nikdy na smrkách neviděla, ani jsme to nepoužívali.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
To je poslední dobou, právě se to děje.

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Ale možná, že i to by zredukovalo počet těch jedinců, kteří na tom smrku jsou.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak rychle, posluchači, samozřejmě také se dostanou ke slovu, 221552525, Ludmila Dušková, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů, ráda bude odpovídat.

/ Písnička /

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Teď posloucháte Zahrádkářskou poradnu, kdopak se ptá, dobrý den.

osoba
--------------------
Dobrý den, tady Hana Sysová Benešov. Prosím vás, není to na škůdce, ale já, mně se, je to akutní, už loni a letos mám angrešty, stromeček, a teď jak bylo po těch vedrech, najednou půlka stromku, jsou tam angrešty jak palec, půlka jak když ji raní mrtvice, čím by to bylo? Vždyť pěstujeme léta angrešty a loni se to stalo u jednoho stromečku, letos a je teprv asi jenom 4 roky starej.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobře, děkujeme.

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Ano, to se může stát, je to velice časté. Já to znám, třeba odejde úplně jedna větev nebo půl stromku, většinou se jedná o nějaké cévní vadnutí v tom, v tomhle tom případě nemůžete zasáhnout žádným přípravkem, ale určitě odstraňte tu část, protože to už se nikdy nevzpamatuje a důležité je, aby se to nedostalo i do dalších zdravých částí.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Čili odstřihnout a dát pryč.

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Ano.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobře. Kdopak je další, dobrý den.

osoba
--------------------
Dobrý den, Kotásková. Prosím vás, já jsem se chtěla vás zeptat, jak jste mluvili o těch destičkách, kde se daj pořídit?

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
To je otázka veškerých zahrádkářských prodejen a myslím si, že by je všude měli mít, protože to je běžný sortiment, který se všude prodává.

osoba
--------------------
A v jaké relaci ještě finanční, to byste mohla taky říct?

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Ano, je to do stovky, takže určitě vás to nijak neporazí, že to není žádná závratná suma.

osoba
--------------------
Ano, ano, děkuju, takže moc děkuju, na shledanou.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Taky děkujeme. Teď se objevuje docela často i bílý povlak na poupatech růží, co se to vlastně děje s nimi s tomto okamžiku?

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Stáňo, to mi, ano, tos mi úplně nahrála, protože zrovna dneska ráno, než jsem sem šla, tak mně přinesla nějaká paní do poradny růžičky, které byly opravdu obalené bílým povlakem padlí, a to je choroba, která skutečně dokáže ty růže zdecimovat a nejen padlí, ale současně se může objevit i černá skvrnitost a posléze rez, to jsou takové tři základní nebo nejhorší choroby, které růže postihují. A tady bych asi doporučila a je to docela výhra, bych řekla, postřik, který už je připravený. Je to teda chemický postřik používaný právě pro růže nebo i další okrasné rostliny, a jeho složkou jsou dvě vlastně účinné látky. Takže on vytvoří ten postřik na listech takový ochranný film, takže se ta choroba nejen, že dál nebude šířit, ale ta rostlina už nemůže být dál napadána. Eventuálně je možné ten postřik ještě jednou zopakovat. Ale jenom podotýkám, že už je připravený, naředěný v rozprašovači a nemusíme ho tedy ředit.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Jeden posluchač ještě má možnost se zeptat v Poradně. Dobrý den.

osoba
--------------------
Dobrý den, tady je Marie. Já vás obě zdravím moc, a chtěla bych se zeptat paní inženýrky Duškový, mám tři problémy. Prosím vás pěkně, zasadili jsme česnek, namořili, byl krásný, zelený, moc pěkný a najednou začal žloutnout. Tak ho manžel vytrhal a byl plesnivej. Navrchu to bylo plesnivý a dokonce měl i háďátko. Tak jsme to omyly, je to používatelný? A ještě bych se chtěla zeptat, kopr. Na kopru na koncích jsou takový bílý jako mšice, ale mšice to není. A ještě jedna věc, cibule, cibuli jsme měli krásnou, začala pěkně růst, pak se začala zamotávat, a teď už jako se trochu vzchopila a mám strach, aby v tom nebylo taky to háďátko.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobře, děkujeme, děkujeme moc. My povíme, co s tím. Začneme česnekem.

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Začneme tedy česnekem. Česnek letos bohužel, setkávám se s tím často a došlo k tomu zřejmě, jak byly ty obrovské žáry, to znamená přes těch 30 stupňů a došlo vyloženě k prohřátí půdy natolik, že následný déšť a zchlazení vytvořily podmínky pro vznik půdních hub, ať už je to Penicillium a nebo sklerociové hniloba, a to je právě to, co se u vás stalo. Takže by to chtělo soustavně a soustavně okopávat, aby nezůstal půdní škraloup a pokud už se něco takového stane, tak samozřejmě ten česnek pokud není napadený až do hloubky, tak ho můžete asi spotřebovat, ale opatrně a radši tem česnek vyndat, než aby nedošlo ke zmaření celého záhonu.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, kopr a cibule ještě tam byly.

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Tak kopr, to jsou určitě mšice, dochází k takovému kroucení vrcholů, tady asi neuděláme nic, spíš mechanicky odstraňovat. A co se týká cibule, tak ta je bohužel letos opět napadána vrtalkou pórkovou. To je škůdce, který posléze ničí pórek a první generace toho škůdce likviduje cibuli. Určitě, když je rozeberete ty suknice, najdete tam takové kukly, jsou to takové hnědé válečky. V takovém případě už se nedá téměř nic dělat. Ale příští rok pohlídat a jakmile dojde k prvnímu nějakému pokroucení listů, okamžitě udělat postřik.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
2.rozhlas.cz, tak to je spojení na chat, tam bude Ludmila Dušková, která poradí s dalšími problémy, které máte. Tím končí dnešní Zahrádkářská poradna. Děkuji za návštěvu.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.