Trabant. Pro Němce družice, pro Čechy Pryskyřičník pádivý

Zakázku na vývoj malého levného auta zadali svým konstruktérům soudruzi v bývalém východním Německu částečně i proto, aby zabránili odchodu obyvatel do bohatší Spolkové republiky Německo. Výroba aut inspirovaných západem se rozjela 7. listopadu 1957. Legendární vozítka dostala jméno Trabant, česky družice. A to na počest sovětské družice Sputnik 1, která byla vypuštěna na oběžnou dráhu Země měsíc předtím, něž bylo vyrobeno prvních 50 kusů trabantů modelu P50.

V době svého vzniku byl například model Trabant 601 progresivním vozem. V NDR byl ale k dostání po dlouhých letech čekání, pokud jste za něj ovšem nevysolili valuty, to jste ho mohli mít téměř hned, stejně jako na západě. Oficiálně byl Trabant 601 představen veřejnosti 1. března 1964 na veletrhu v Lipsku a jeho sériová výroba byla spuštěna o tři měsíce později. Je neuvěřitelné, že tento vůz pak vyjížděl z bran továrny v saském Cvikově dalších 27 let.

Trabi i Trsátko na kolečkách

Ať už měly trabanty jakékoliv typové označení, jejich majitelé a koneckonců i majitelé aut jiných značek pro ně vymysleli vlastní pojmenování. Ti, kteří si legendární dvoutakt zamilovali, mu říkají láskyplně Trabi. V samotné NDR se pro něj vžily výrazy Dělnický mercedes nebo Plastový bombardér, i když byl vlastně duroplastový. V Československu si trabant vysloužil přezdívky Pryskyřičník pádivý a byl znám i jako Trsátko na kolečkách.

Pokud vás zajímá, kdo byl konstruktérem trabantu, za kolik se dal sehnat nebo jestli se s ním dá objet svět, poslechněte si další díl Příběhů z kalendáře.

Další Příběhy z kalendáře poslouchejte online na webu Dvojky nebo v aplikaci mujRozhlas

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.