Pan krajský adjunkt Karel Josef Bienenberg toho musel hodně procestovat. Nebyl žádným vášnivým turistou, on putoval tak říkajíc služebně.

Roku 1661 se objevuje v zápisu malostranského radního manuálu Kryštof Mysliveček, který byl na příkaz císařského sudího vsazen na počátku roku do malostranské šatlavy.

Na svět přišel jako Josef Mysliveček, ale protože většinu svého života prožil na Apeninském poloostrově, tak se poitalštil i jménem, nechal si říkat Giuseppe Venatorini.

Kdoví, co přimělo císařovnu Marii Terezie, aby se věnovala reformám. Že by to byla vnitřní potřeba, o tom lze s úspěchem pochybovat.

Josef, který byl už pomazán a korunován jako římský král, se stal po smrti svého otce automaticky císařem a přijal jméno Josef II.

Léta plynula Marii Terezii stejně rychle, jak jí perly růžence klouzají mezi prsty.

„Je jen jeden skutečný cenný statek, a tím je čas.“

Podobně jako v ostatní Evropě, také u nás dosahuje hudební tvorba baroka i rozvoj hudebního života své vrcholné fáze až v 18. století.

„Nový pořádek věcí!“ zvolal pruský král Fridrich II., když k němu dorazila z Vídně novina o smrti jeho konkurentky Marie Terezie.

Po smrti Marie Terezie se Josef II. vrhl okamžitě do gigantické přestavby státního ústrojí a hlavně vztahu mezi státem a obyvatelstvem.