Tomáš Zima: Soud rozhodl, že prezident není nad zákony

Prezident ČR Miloš Zeman vzal zpět kasační stížnost proti rozsudku, podle kterého má znovu rozhodnout o profesuře fyzika Ivana Ošťádala, uměleckého historika Jiřího Fajta. Prezident je původně odmítl jmenovat. Ve věci teď prý rozhodne na základě podkladů, které si prostřednictvím ministerstva školství vyžádal od Univerzity Karlovy.

Podklady Hrad má už tři roky

„Městský soud vynesl rozsudek, ve kterém uložil prezidentu rozhodnout ve věci jmenování a že má být učiněn správní akt a že prezident republiky v demokratickém státě není nad zákony a má učinit rozhodnutí na základě vůle univerzity, která se projevila tajným hlasováním ve vědecké radě,“ vysvětluje výsledek sporu Tomáš Zima.

„Podklady byly dodány už před třemi lety ve standardní formě prostřednictvím ministerstva školství tak jako u všech návrhů na jmenování profesorů. V tomto případě jsme byli dvakrát dotazováni, veškeré podklady jsme samozřejmě poskytli Pražskému hradu.“

Hrad nemůže kandidáta znovu posuzovat

Právník Hradu dále uvedl, že prezident o věci rozhodne v řízení obdobném správnímu. Věc se bude prý posuzovat meritorně, tj. co do jejího základu. „Jak chce rozhodovat o něčem meritorně, co mu nepřísluší? To ten soud jasně řekl. To budou právníci Hradu nebo pan prezident posuzovat kvalitu odborných publikací? Jsem na to velmi zvědav.“

Tomáš Zima, rektor UK, a fyzik Ivan Ošťádal během procesu s prezidentem Milošem Zemanem|foto: Martin Svozílek

Soud v rozsudku, kde říká, že prezident má znovu rozhodnout, upozorňuje na to, že žádný orgán výkonné moci nemůže po řádném řízení o jmenování profesorem sám znovu posuzovat, jestli kandidát splňuje podmínky. Jak probíhá návrh na jmenování profesorem?

Jak probíhá jmenování profesorem

„Je to proces popsaný v zákoně a ve vnitřních předpisech univerzity. Probíhá tak, že daná vysoká škola má v souladu se zákonem stanoveny kritéria, která by dotyčný měl naplňovat. Tzn. bohatou publikační činnost, být významná a uznávaná osobnost u nás i v zahraničí, splnit výkony vědecké.“

1. Nejprve je ustanovena komise pro jmenovací řízení, kterou ustanovuje příslušná fakulta, která má oprávnění v daném oboru konat (tzn. fyzika, dějiny umění apod.) na základě akreditace.
2. Daná fakulta ustaví komisi, kterou schvaluje vědecká rada, kde je jedna třetina mimo danou instituci, tajným hlasování.
3. Tato komise prostuduje materiály, životopis, publikace a další informace.
4. Proběhne přednáška, připraví se zpráva a uchazeč před vědeckou radou přednese přednášku. Následuje rozprava veřejná, pak rozprava tajná a proběhne hlasování.
5. Spis je odeslán na univerzitu, kdy odbor vědy prověří a zkontroluje všechny údaje. Kolegium rektora (poradní orgán rektora) vše posoudí a doporučí rektorovi postup – vrátit k doplnění, nebo předložit vědecké radě univerzity.
6. Toto proběhne na vědecké radě univerzity, kde jedna třetina lidí je mimo univerzitu, vystoupí zde představitel dané fakulty a dané komise a kandidát zhruba v 15minutovém exposé přednese svůj příspěvek v daném oboru, pak je rozprava veřejná, kde se můžou ptát členové vědecké rady, klást dotazy k danému oboru nebo obecně a pak je uzavřené zasedání, kde jsou přítomni jenom členové vědecké rady, o daných faktech a pak následuje tajné hlasování, kde dotyčný musí získat danou většinu.
7. Spis se následně pošle na ministerstvo školství, které ho znovu prověří a odešle do vlády, vláda projedná a schválí a odesílá na Pražský hrad.

Posuzují se v průběhu procesu morální kvality? „Ale samozřejmě že se posuzují a hodnotí se člověk komplexně,“ vysvětluje rektor UK. „Představte si, že vy projdete stavebním řízením, splníte všechny požadavky podle stavebního zákona a pak vám starosta řekne: A já vám to nepodepíšu, vy se mně nelíbíte. Vy jste přejela kočku před 14 dny. Jak by se vám to líbilo?“