Tomáš Zima: Klíčovou zdravotní péči zajistíme i při blackoutu nebo kyberútoku. Umělá inteligence se neunaví

„Ještě umíme některé věci dělat bez počítačů, ale obrovsky to zpomalí a zhorší komfort. Přejde se do režimu papír, tužka, telefon a jsou to velké ztráty,“ komentuje Tomáš Zima zranitelnost moderních systémů ve zdravotnictví vůči kybernetickým útokům a výpadkům.

Čtěte také

Energetik Gavor: Poučení z výpadku elektřiny? Posílení distribuční sítě pomůže energii zabezpečit i zlevnit

Nemocnice při blackoutu

Když začátkem července postihl značnou část Česka výpadek proudu, akutní zdravotní péče to podle něj neohrozilo. „Nemocnice mají systém záložních zdrojů, generátory a podobně, které se pravidelně testují a trénují,“ poukazuje Tomáš Zima, přednosta Ústavu lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

„Záleží na konkrétní nemocnici, v jakém rozsahu péče mají zajištěny napojení na náhradní zdroje. Samozřejmě jsou to jednotky intenzivní péče, operační sály...,“ vypočítává Zima. „Klíčové věci jsou zajištěny všude,“ zdůrazňuje Zima.

Kyberútok v Nymburku

Péči o pacienty neohrozil ani poslední rozsáhlý útok na informační systémy nemocnice v Nymburku, která přešla do nouzového režimu. „Zařízení mají různé systémy ochrany, ale podvodníci jsou vždy o krok napřed námi.“

„I po tom útoku v roce 2019 řada nemocnic přijala tvrdší opatření,“ připomíná Zima kybernetický útok, který zašifroval systémy benešovské nemocnice. „Bohužel tomu se do budoucna nevyhneme. Je třeba nezapomenout umět psát a zvednout telefon,“ dodává.

Umělá inteligence

Podle Národní centrály elektronizace zdravotnictví až 60 % tuzemských nemocnic využívá nástroje umělé inteligence. „Na základě obrovské sady dat umí upozornit lékaře patalogii na snímku. A lékař už se může podívat cíleně. Umělá inteligence není unavená. Berme to tak, že člověk může chybovat, stroje chybují minimálně,“ míní biochemik Tomáš Zima.

Čtěte také

Umělá inteligence v mamografii. Medicína nabízí tzv. třetí čtení výsledku vyšetření umělou inteligencí

Na druhou stranu připouští, že umělá inteligence má své limity. „Zpracování statistických nebo ekonomických dat je pro ni jednoduché, protože pracuje s pevnými čísly. Jakmile je to abstraktní, připraví text dobře třeba na 80 %. Dalších 20 % je nesmysl nebo to prostě není ono. Vyškrtnete to, ale pomůže vám to,“ pokračuje Zima.

„Kladu si ale teď otázku: Jak budoucí generace budou rozpoznají těch nepřesných 20 %? Jakmile se na to spolehnete a řeknete si, že vám to udělá umělá inteligence, protože se nemýlí, tak je to špatně,“ uzavírá Zima otázku moderních technologií.

Stárnutí ve zdravotnictví

Kromě vnějších hrozeb se zdravotnictví musí potýkat s výhledem na obecné stárnutí populace i zdravotníků. Z 80 tisíc zdravotních sester v českých nemocnicích může podle dat ministerstva zdravotnictví během následujících deseti let odejít až 30 tisíc sester do penze.

Na navýšení počtu studentů zdravotnických oborů schválila vláda vysokým školám 12,8 miliardy korun.

Čtěte také

Tomáš Zima: Vyšší náklady ve zdravotnictví mohou snížit nákladovou zátěž sociálního systému

„Jsou to peníze na 12 let. V příštím roce to má být asi 400 milionů a postupně to bude stoupat, jak bude počet studentů narůstat. Je to správný krok, který může pomoci problém řešit,“ říká Zima.

Emeritní rektor Univerzity Karlovy se zamýšlí také nad tím, že zdravotní péči za letošní rok v objemu 500 miliard korun pokrývají pojišťovny deseti miliardami z rezerv. Výhledově se šetření podle něj může projevit v odkládání neakutních zákroků.

Poukazuje přitom, že procentuálně se podpora zdravotnictví nemění. „Jestliže stárne populace a chceme podpořit prevenci, screeningové programy a další věci, proč 0,5 % neupravíme zdravotní pojištění? Společnost a firmy by to unesly. A kolik je půl procenta z 500 miliard?“