Tomáš Kraus: Ve Státní opeře se střetává historie antisemitismu, sionismu i české hymny
V Praze byla 5. ledna 2020 znovuotevřena Státní opera. Původně vznikla jako Nové německé divadlo „A ty příběhy kolem něj jsou neuvěřitelné.“
„Nejenom budova, ale celá koncepce Státní opery vznikla jakožto Nové německé divadlo pražské,“ připomíná v úvodu pořadu Jak to vidí... tajemník Federace židovských obcí ČR Tomáš Kraus. „Tady totiž zanikla určitá část společnosti, určitá část předválečné kultury.“
„O Praze se občas říká, že to byla křižovatka tří kultur – německé, židovské a české. Ono to tak úplně nebylo. Ona to byla možná křižovatka německé a české kultury. Židé byli na obou stranách. I když podle historického vývoje spíše na té německé. Především před první světovou válkou.“
Antisemitu Wagnera objevil žid
„Nové německé divadlo, to byla vlastně ta židovská komunita,“ upozorňuje Kraus. „V 60. letech se ptali Maxe Broda, jestli pražská židovská komunita byla taky tak rozdělena jako v Americe a v Izraeli na ortodoxní, reformní a konzervativní. A on řekl: Ano, byla velice rozdělena. Na dva tábory. Na příznivce Giuseppe Verdiho a příznivce Richarda Wagnera.“
O Wagnerovi se totiž vědělo, že byl antisemita. Ale tím, kdo Wagnera objevil, byl tvůrce Nového německého divadla Angelo Neumann, režisér, impresário, ředitel. „A Neumann byl žid ze Stupavy, který ovšem několikrát konvertoval. Jednou ke katolictví, potom k evangelictví a tak dále.“
Zakladatel sionismu
„Neumanna v ředitelském křesle vystřídal Heinrich Teweles, který se posléze stal šéfredaktorem nejslavnějších pražských německých novin Prager Tagblatt. A Teweles v Praze uváděl hry svého přítele, vídeňského novináře Theodora Herzla, zakladatele sionismu,“ připomíná Tomáš Kraus.
„To Herzl vymyslel to, že by se židé měli vrátit do své původní vlasti. Mimo jiné napsal pro sionismus klíčovou hru Staronová země na základě své pražské návštěvy Staronové synagogy. A to se všechno točí kolem Nového německého divadla.“
Franz Skraup, varhaník v synagoze
„Z druhé strany český příklad. Neumann se velice spoléhal na svého dramaturga Karla Skraupa, jehož synovec byl varhaníkem ve Španělské synagoze. Jmenoval se Franz Johann Skraup a pak si počeštil jméno na František Škroup a složil písničku Kde domov můj.“
Další témata rozhovoru: rakouská ministryně spravedlnosti Alma Zadićová a multikulturní politická scéna; znovuotevření Státní opery, kdysi Nového německého divadla; za bluesovým zpěvákem Petarem Introvičem; projevy antisemitismu v USA.
Související
-
Přepis: Jak to vidí Tomáš Kraus – 14. ledna 2020
Hostem byl tajemník Federace židovských obcí Tomáš Kraus.
-
Němci sobě. Státní opera Praha vznikla před 130 lety pro potřeby a ze sbírek pražských Němců
Málokterá metropole se může pochlubit dvěma tak reprezentativními operními scénami jako Praha. Národní divadlo a Státní opera, dříve Nové německé divadlo.
-
726. schůzka: Kde domov můj
Poté, co napsal první původní českou operu Dráteník, pustil se František Škroup do scénického melodramu Bratrovrah a do scénické hudby k dramatu Čestmír.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
