Tomáš Kraus: Pro mladé lidi je druhá světová válka pravěk. Dychtí po detailech, ale tápou

3. září 2020

Evropa slaví konec druhé světové války v květnu, pro Američany skončila v září. Známe všechny detaily, nebo ještě existují bílá místa?  

Ano bílá místa jsou,“ odpovídá tajemník Federace židovských obcí Tomáš Kraus. „Ale jsou to doplňkové záležitosti. Obrázek, který máme o druhé světové válce dnes, je ucelený.“ 

Mladé lidi historické detaily zajímají

Obávám se ale, že některé záležitosti zejména ze strany mladší generace jsou vnímány jako pravěk,“ připouští host Zity Senkové na Dvojce.

„Mladí lidé už nerozlišují konflikt v době první světové války a druhé. U nás do toho navíc vstupuje období komunismu a okupace v roce 1968. Mají v tom zmatek.

Lze vysvětlit proč? Nechci zacházet do detailů. Na přednáškách se setkávám s různými reakcemi. Děti a studenty to nesmírně zajímá. Ale tápou,“ říká Kraus.    

Co se stalo, jsme se dozvídali postupně

Voják za druhé světové války

Jakou šanci lidstvo na konci války dostalo? „Co se stalo, jsme se dozvídali postupně. Lidé věděli, že se bojovalo na frontách. Nebo jak probíhají operace, přestože to přikryla propaganda z obou stran.“

„Okamžitá reakce byla obrovská úleva. To známe z dokumentárních filmů nebo fotografií a vzpomínek pamětníků,“ pokračuje Kraus. „Když byl osvobozen Terezín, mohli se lidé najednou volně pohybovat. I když to bylo těžké, protože tam byla tyfová epidemie.“ 

Jak vnímají konec války Američané? 

My si připomínáme konec války s magickým datem 9. května. „Boje ale probíhaly dál,“ popisuje Kraus. „V Americe je konec války vnímán jinak. Američané bojovali až do září. Od května do září navic došlo ke kontroverzní události svržení atomových bomb.“

Máme tendenci historické události relativizovat? „Relativizace je možná tehdy, pokud kolektivní vědomí není pevné,“ uzavírá Kraus v pořadu Jak to vidí... 

Další témata rozhovoru: o pomocných technických praporech; o takzvané nežádoucí hudbě. 

Spustit audio

    Související

    Nejposlouchanější

    Více z pořadu

    E-shop Českého rozhlasu

    Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

    Václav Žmolík, moderátor

    tajuplny_ostrov.jpg

    Tajuplný ostrov

    Koupit

    Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.