Tomáš Halík: Kdo dnes vzpomene na Armény? Mlčení světa o arménské genocidě kdysi povzbudilo Hitlera
Vyvraždění inteligence, deportace do koncentračních táborů, vyhnání do pouště, hromadné upalování, topení, otravování kouřem v jeskyních… Během několika měsíců roku 1915 provedla tehdejší vládní strana Jednota a pokrok fyzickou likvidaci arménské menšiny.
Papež František prohlásil, že zmasakrování 1,5 milionu Arménů v Turecku před 100 lety bylo první genocidou 20. století. Pobouřená Ankara stáhla z Vatikánu velvyslance.
Arménie přijala křesťanství v roce 301 jako 1. země na světě. Celých 12 let před Římem, před Ediktem milánským císaře Konstantina I.
Vyvraždění vs. genocida
I když je arménská genocida podrobně zdokumentovaná, Turecko ji nechce přiznat. Ani mezinárodní soudy dodnes používání termínu „genocida“ neuznaly. Stejně jako ČR nebo Německo. Na rozdíl od zhruba 20 zemí (včetně Francie, Itálie, Ruska, Slovenska).
„Mlčení světa už kdysi výslovně povzbudilo Hitlera,“ připomíná Tomáš Halík. „Když se nacističtí generálové vyděsili nad plánem vyhubení celých národů, řekl jim: Kdo si dneska vzpomene na Armény? A kdo si vzpomene za nějakou dobu na Židy a Slovany?“
Inspirace pro Hitlera i komunismus
Připomíná, že arménské genocidě předcházely masakry Osmanské říše vůči arménským křesťanům. „Byla to ale skutečně první genocida. Svým způsobem inspirovala Hitlerovu genocidu. A potom následovaly genocidy komunistických režimů. Od Ruska přes Čínu po Kambodžu.“
Všude, kde se komunismus dostal k moci, podle Halíka likvidoval. Ať už fyzicky nebo sociálně. „U nás sociálně. Sedláky a živnostníky.“
Vyvraždění kmenů
V historii vyhlazování ale nestály na vině vždy jen diktatury. Co demokratické USA a vyhlazení etnika severoamerických Indiánů?
„Ano. Například i někteří afričtí myslitelé mi říkali: Víte, vy stále naříkáte nad holokaustem, ale uvědomte si, že tady někdo vám, bílým Evropanům, udělal to, co vy jste po staletí dělali nám.“
Pojmenovat problém
Arméni a Turci jsou stále znesvářenými národy. Podle Halíka je ale nutné problém pojmenovat. Jako to vyslovil třeba Václav Havel s odsunem Němců.
Tomáš HalíkSpisovatel Orhan Pamuk mi vyprávěl, že když poprvé otevřel problém arménské genocidy, musel z Turecka odejít. Byl vystaven strašné štvanici.
„To bylo velké tabu české společnosti,“ připomíná. „Strašně to provětralo atmosféru. Dnešní mladá generace s tím nemá problém a zlepšilo to vztahy mezi Čechy a Němci.“
Poslechněte si ze záznamu v iRadiu.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
