Tomáš Halík: Ideál tolerance, na kterém stál novověk, už dnes neobstojí
Ve středu 14. května přebere Templetonovu cenu. Čeká ho proslov před nejvýznamnějšími osobnostmi světa. Čemu se v něm bude věnovat?
„Chudičké zbytky vlasů mi vstávají hrůzou, kdykoli si na to vzpomenu,“ přiznává profesor Tomáš Halík nervozitu. Jednu verzi proslovu už zahodil. V té nové chce mluvit hlavně o tom, za co cenu získal.
„Proces globalizace nelze odvrátit. To je jako protestovat proti strojům a technice,“ vysvětluje. „Hledám cesty, jak ten proces, tu velkou socio-kulturní revoluci naší doby, proměnit v určitou kulturu komunikace, v kulturu sdílení.“
Samotný ideál tolerance podle něj už dnes nestačí. Tolerance tak, jak ji definoval John Locke, měla podle Halíka smysl jen v určitém kulturním kontextu, „který z křesťanství udělal individualizované náboženství a osobní přesvědčení. To je ale jen určitý typ náboženství, typický právě pro protestantismus.“
Například islám se nechápe jako přesvědčení, islám se chápe jako určitá politická kultura, právní kultura. Podobně například židovství, kde místo ústavy platí Desatero.
Náboženství má explozivní charakter
Podle Tomáše Halíka je nejdůležitější zjistit, „jaký typ křesťanství může přispět k tomu, aby společnost byla otevřená“. Aby byla společností, která bude mít svoji duchovní, kulturní, mravní úroveň.
„Náboženství má explozivní charakter, má v sobě obrovskou sílu,“ říká Halík. „Fundamentalistická podoba může být nebezpečná, a jestliže proti ní lidé protestují, pak protestují právem. To ale přece není ta jediná podoba křesťanství.
Ztrácí se liturgický základ Velikonoc a Vánoc? Co si Tomáš Halík myslí o studentském projektu bolestných kamenů? Jaký je význam Matky Terezy? Je Bůh vědecká hypotéza? Poslechněte si v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.