Tolkien se vůbec nepokoušel trefit do dobového vkusu, říká znalec
Od prvního vydání Společenstva prstenu, jednoho z nejznámějších příběhů boje dobra se zlem, dnes uplyne 60 let. Tolkienova trilogie se řadí mezi nejúspěšnější díla 20. století. O jeho díle jsme v Ranním Plusu hovořili s Pavlem Hoškem z Univerzity Karlovy v Praze.
Trilogie Pán prstenů je volným pokračováním Tolkienova Hobita. Autor ji psal mezi lety 1937 a 1949 a původně ji zamýšlel vydat v jednom svazku. O tom, že budou příběhy vydány ve třech knihách, rozhodl vydavatel.
„Tolkien bral svou literární tvorbu velmi vážně. Na svém nejznámějším díle pracoval více než 14 let a měl velmi pozoruhodné pojetí umělecké inspirace, které bylo hluboce spojeno s jeho duchovním založením. Považoval inspiraci za čekání na světlo, které přichází shůry. A během tohoto čekání pečlivě promýšlel každý jednotlivý detail, a to včetně každého zvuku jednotlivého slova,“ říká Pavel Hošek.
Tímto přístupem Tolkien podle Hoška předstihl řadu dalších spisovatelů, kteří psali rychleji a s větším ohledem na čtenářský ohlas, a vysvětluje: „Tolkien se vůbec nepokoušel trefit do dobového vkusu.“
V češtině vyšly jeho knihy s velkým, několik desetiletí dlouhým zpožděním. Kromě Hobita, který vyšel dříve, ostatní Tolkienovy knihy vyšly až po revoluci. Do té doby byl Pán prstenů dostupný jen v samizdatu v překladu Stanislavy Pošustové.
Hošek k možným důvodům, proč nebyl Pán prstenů vydaný dříve, říká: „Kolovala interpretace, že střet mezi silami dobra a zla je jakousi alegorií studené války – že síly zla kolem Saurona jsou v podstatě síly Sovětského bloku a že Tolkien tímto způsobem zrcadlí aktuální politickou situaci. Přitom samotný Tolkien s touto alegorickou interpretací nesouhlasil.“
Tolkienovy příběhy jsou vděčným námětem také pro filmaře. Poslední filmové zpracování, komerčně úspěšnou trilogii Pán Prstenů, režíroval Peter Jackson, který v současnosti pracuje také na ztvárnění příběhu Hobita.
J. R. R. Tolkien byl profesorem staroanglické literatury a jazyka na univerzitě v Oxfordu. Příběh Hobit aneb cesta tam a zase zpátky psal původně pro své děti a publikaci vůbec nezamýšlel.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.