Tohle mám z Tuzexu! Věta, která za socialismu zajišťovala lidem vyšší společenský status
Tuzex je pojem, se kterým se dnes nejčastěji setkáme v pamětnických filmech nebo v retro seriálu Vyprávěj. Byla to zkratka pro podnik zahraničního obchodu, který v Československu fungoval za socialismu.
Prodávalo se v něm zboží, které nebylo dostupné v běžných obchodech – například elektronika, oblečení, alkohol nebo hračky z kapitalistických zemí. V Tuzexu se dalo platit pouze valutami, jako byly dolary nebo tehdejší západoněmecké marky. A také Odběrnými poukazy – takzvanými bony.
Tuzex nebyl dostupný pro všechny. Státní hranice tehdy nemohl překročit každý, a tak měli lidé přístup k valutám omezený. Bony se daly získat poctivě, pokud člověk například pracoval v podniku, který obchodoval se zahraničím. Nepoctivý způsob získávání bonů vedl zájemce do sféry černého trhu, kde jim je nabízeli takzvaní veksláci za výrazně vyšší směnný kurz. Tisíce lidí však toto riziko podstupovaly, protože magická věta „tohle mám z Tuzexu“ jim zajišťovala vyšší společenský status.
Exkluzivita Tuzexu skončila v roce 1992, protože zboží, které se v něm prodávalo, se po sametové revoluci začalo prodávat v běžných prodejnách.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
