Tesla: Jméno, které soudruhům začalo vadit

Někdejší monopolní výrobce televizí a rádií v Československu nesl jméno po chorvatském géniovi, který vadil. Zachránila ho zkratka.

Autorka pořadu: Jitka Škápíková
Účinkuje: Jan Kovařík
Připravili: Světlana Lavičková a Jan Kovařík
Dramaturgie: Magdalena Šorelová
Zvukový mistr: Tomáš Gsöllhofer
Zvukový design: Jiří Litoš
Premiéra: 3. 9. 2019

Monopolní výrobce především televizí a rozhlasových přijímačů v bývalém Československu původně nesl jméno po chorvatském géniovi Nikolu Teslovi. Ten ale soudruhům začal v 60. letech vadit, proto vymysleli tuto „geniální“ zkratku – TEchnika SLAboproudá. Historie jednotlivých předchůdců Tesly, jak ji známe, je mnohem delší.

Elektra

Jeden z prvních elektrotechnických podniků, který vznikl na území tehdejšího Československa v lednu 1921, výhradně s českým kapitálem. Škála jeho výrobků sahala od žárovek, elektronek, radiopřijímačů, přístrojů pro vojenské účely až po rozhlasové a televizní vysílače. Později se stal majetkem koncernu Philips. Zhruba ve stejnou dobu začaly vznikat společnosti, které se zaměřovaly na oblast telefonního spojení.

Elektromechanický závod

Radiopřijímač Tesla

Vznikl v květnu roku 1919 a šlo o akciovou společnost, která byla majetkem bratranců Prchalových. Ti se zaměřovali na výrobu součástek pro československou poštu, licenční výrobu anglických radiopřijímačů a telefonních přístrojů, vyvíjeli i výrobu vlastních zařízení. Po deseti letech vstoupili do společnosti koncernu Ericsson, a tak továrna dostává nový název: Prchal, Ericsson a spol.

Telegrafia

Ještě o pár měsíců mladší akciová společnost, která vznikla z iniciativy ministerstva pošt a Živnobanky. Šedesát procent akcií v ní vlastnil stát. Společnost v mateřském závodě v Roztokách u Prahy a v pobočkách ve Velešíně a v Jablonném nad Orlicí vyráběla telefony a telegrafy. Když dosavadní prostory přestaly stačit, firma se přesunula do nového areálu v Pardubicích a výrobu rozšířila o telefonní ústředny, reléová zařízení a také zajišťovala budování telefonní sítě. Dál přišly na řadu radiopřijímače, elektronkové zesilovače, rozhlasové ústředny, rentgeny...

Microphona

V dubnu 1926 založili bratři Antonín a Ludvík Knotkové v Praze na Letné podnik s názvem Microphona, Bratří Knotkové, tovární výroba a zařizování telefonů. Na počátku 30. let přesídlili do Strašnic, přibrali výrobu radiopřijímačů a změnili název firmy na Mikrofona, Bratří Knotkové, telefonní a radiotechnická továrna. A když už bylo i v novém areálu těsno, založila továrna pobočku ve Valašském Meziříčí, kde se vyráběli i potřeby pro sluchově postižené.

Elektrotechna

V roce 1930 byla založena akciová společnost pro slaboproudou techniku Elektrotechna Praha. Sídlila v Karlíně v areálu po elektrotechnickém závodě Františka Křižíka a od počátku byla úzce propojena s koncernem Siemens-Halske. Vyráběla telefony, telefonní ústředny a další slaboproudá zařízení včetně zabezpečovacích zařízení pro železnice.

Radio Zenit Přelouč

Za dalším předchůdcem Tesly se podíváme do Přelouče. Tam v roce 1921 založil místní rodák, soukromý podnikatel J. V. Myslík-Hyršovský malou továrničku. Její původní název zněl Radiozávody Přelouč – J. V. Myslík-Hyršovský a spol.. Vyráběl vojenskou spojovací techniku a kromě ní i krystalky a sluchátka. Brzy přibral společníka a změnil název na Radio Zenit Přelouč. Ovšem nedostatek financí majitele koncem 20. let přinutil firmu odprodat německému koncernu Siemens-Halske.

A byl tu nový název – Radiotechna. A protože se radiopřijímače rychle dostaly do módy, nový majitel rozšířil areál i výrobu. Zpočátku přebral výrobu německé firmy Telefunken a přizpůsoboval ji vkusu českého zákazníka. Časem začal vyrábět i své vlastní typy přijímačů, od těch obyčejných až po luxusní skříňové modely, a dokonce i radiogramofony.

Jak pokračoval vývoj Tesly po druhé světové válce? Kdo byl geniální vynálezce Nikola Tesla? Jakou roli hrály výrobky Tesla v české armádě? A jak vypadá a co vyrábí dnešní česká Tesla?

autoři: Jitka Škápíková , Magdalena Šorelová
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!

Vladimír Kroc, moderátor

Zločin na Zlenicích hradě

Zločin na Zlenicích hradě

Koupit

Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...