Tesla: Jméno, které soudruhům začalo vadit

Někdejší monopolní výrobce televizí a rádií v Československu nesl jméno po chorvatském géniovi, který vadil. Zachránila ho zkratka.

Autorka pořadu: Jitka Škápíková
Účinkuje: Jan Kovařík
Připravili: Světlana Lavičková a Jan Kovařík
Dramaturgie: Magdalena Šorelová
Zvukový mistr: Tomáš Gsöllhofer
Zvukový design: Jiří Litoš
Premiéra: 3. 9. 2019

Monopolní výrobce především televizí a rozhlasových přijímačů v bývalém Československu původně nesl jméno po chorvatském géniovi Nikolu Teslovi. Ten ale soudruhům začal v 60. letech vadit, proto vymysleli tuto „geniální“ zkratku – TEchnika SLAboproudá. Historie jednotlivých předchůdců Tesly, jak ji známe, je mnohem delší.

Elektra

Jeden z prvních elektrotechnických podniků, který vznikl na území tehdejšího Československa v lednu 1921, výhradně s českým kapitálem. Škála jeho výrobků sahala od žárovek, elektronek, radiopřijímačů, přístrojů pro vojenské účely až po rozhlasové a televizní vysílače. Později se stal majetkem koncernu Philips. Zhruba ve stejnou dobu začaly vznikat společnosti, které se zaměřovaly na oblast telefonního spojení.

Elektromechanický závod

Radiopřijímač Tesla

Vznikl v květnu roku 1919 a šlo o akciovou společnost, která byla majetkem bratranců Prchalových. Ti se zaměřovali na výrobu součástek pro československou poštu, licenční výrobu anglických radiopřijímačů a telefonních přístrojů, vyvíjeli i výrobu vlastních zařízení. Po deseti letech vstoupili do společnosti koncernu Ericsson, a tak továrna dostává nový název: Prchal, Ericsson a spol.

Telegrafia

Ještě o pár měsíců mladší akciová společnost, která vznikla z iniciativy ministerstva pošt a Živnobanky. Šedesát procent akcií v ní vlastnil stát. Společnost v mateřském závodě v Roztokách u Prahy a v pobočkách ve Velešíně a v Jablonném nad Orlicí vyráběla telefony a telegrafy. Když dosavadní prostory přestaly stačit, firma se přesunula do nového areálu v Pardubicích a výrobu rozšířila o telefonní ústředny, reléová zařízení a také zajišťovala budování telefonní sítě. Dál přišly na řadu radiopřijímače, elektronkové zesilovače, rozhlasové ústředny, rentgeny...

Microphona

V dubnu 1926 založili bratři Antonín a Ludvík Knotkové v Praze na Letné podnik s názvem Microphona, Bratří Knotkové, tovární výroba a zařizování telefonů. Na počátku 30. let přesídlili do Strašnic, přibrali výrobu radiopřijímačů a změnili název firmy na Mikrofona, Bratří Knotkové, telefonní a radiotechnická továrna. A když už bylo i v novém areálu těsno, založila továrna pobočku ve Valašském Meziříčí, kde se vyráběli i potřeby pro sluchově postižené.

Elektrotechna

V roce 1930 byla založena akciová společnost pro slaboproudou techniku Elektrotechna Praha. Sídlila v Karlíně v areálu po elektrotechnickém závodě Františka Křižíka a od počátku byla úzce propojena s koncernem Siemens-Halske. Vyráběla telefony, telefonní ústředny a další slaboproudá zařízení včetně zabezpečovacích zařízení pro železnice.

Radio Zenit Přelouč

Za dalším předchůdcem Tesly se podíváme do Přelouče. Tam v roce 1921 založil místní rodák, soukromý podnikatel J. V. Myslík-Hyršovský malou továrničku. Její původní název zněl Radiozávody Přelouč – J. V. Myslík-Hyršovský a spol.. Vyráběl vojenskou spojovací techniku a kromě ní i krystalky a sluchátka. Brzy přibral společníka a změnil název na Radio Zenit Přelouč. Ovšem nedostatek financí majitele koncem 20. let přinutil firmu odprodat německému koncernu Siemens-Halske.

A byl tu nový název – Radiotechna. A protože se radiopřijímače rychle dostaly do módy, nový majitel rozšířil areál i výrobu. Zpočátku přebral výrobu německé firmy Telefunken a přizpůsoboval ji vkusu českého zákazníka. Časem začal vyrábět i své vlastní typy přijímačů, od těch obyčejných až po luxusní skříňové modely, a dokonce i radiogramofony.

Jak pokračoval vývoj Tesly po druhé světové válce? Kdo byl geniální vynálezce Nikola Tesla? Jakou roli hrály výrobky Tesla v české armádě? A jak vypadá a co vyrábí dnešní česká Tesla?

autoři: Jitka Škápíková , Magdalena Šorelová
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.