Tereza Zavadilová: Ať vstanou nové Grety. Mezi byznysmeny

Nejprve pár faktů. Globální oteplování způsobují především emise skleníkových plynů, které zvyšují hladiny oxidu uhličitého v atmosféře. Emise se za posledních 50 let zmnohonásobily. To ničí ekosystém celé planety.

Čtěte také

Míň krav, míň metanu. V Česku klesly emise ze zemědělství, jenže s tím i produkce přírodního hnojiva

Proto se vyspělé státy během uplynulé dekády zavázaly, že budou snižovat uhlíkové emise tak, aby se teplota planety nezvyšovala o více než dva stupně, ideálně o 1,5 stupně proti době před průmyslovou revolucí.

Emise mají na svědomí samozřejmě obrovský pokrok, které lidstvo v posledním půlstoletí urazilo – a který je nesmírně energeticky náročný. Kdyby lidstvo produkovalo tolik emisí jako teď, v roce 2100 by byla země teplejší skoro o pět stupňů – což představuje ekologickou i sociální katastrofu.

Síla individuální akce

Pandemie s lockdowny přinesla logicky obrovskou změnu životního stylu. Těsně před covidem dokázali klimatičtí aktivisté nadzvednout řadu starších či konzervativnějších lidí radikálními plány na snižování emisí – ve smyslu redukce počtu vozidel, omezení cestování letadlem či snížení spotřeby energií. To vše tedy přišlo s epidemií samo.

Čtěte také

Průměrný Čech překročí udržitelnou ekologickou stopu 3×. Musíme se uskromnit a přijmout odpovědnost, stejně jako Greta, varuje ekolog

Asi každý čekal, že emise radikálně klesnou. Podle analýzy vědců z Global Carbon Project se loni průmyslové a fosilní emise snížily o sedm procent – konkrétně o 2,4 miliardy tun oxidu uhličitého.

Jde o největší doložený pokles emisí – například v nejtěžším roce finanční krize, v roce 2009, spadly jen o 1,3 procenta. Ovšem už v dalším roce prudce vzrostly.

Pandemie vytvořila pro svět šanci přistoupit ke klimatickým závazkům jinak. Globální pokles emisí je dobrý základ, ale změnu trendu sám o sobě nepřinese. Na pokles emisí měla vliv především snížená spotřeba energie z fosilních paliv a také omezení dopravy jak letecké, tak automobilové. Jen dojíždění do zaměstnání je samo o sobě velkým znečišťovatelem.

Čtěte také

Expert na emise: Zcela ekologické není žádné auto. Elektromobily se hodí na kratší jízdy

Když se Gretě Thunbergové před dvěma lety politici smáli, že jede na summit do USA lodí a ne letadlem, protože uhlíková stopa je údajně srovnatelná, říkala, že především chtěla poukázat na sílu individuální akce. Aby si každý uvědomil, že může něco udělat sám, ne jen čekat, co udělají instituce a průmysloví giganti. Nejen kvůli pandemii to vypadá, že začíná svítat na lepší časy.

I mnozí byznysoví lídři si – po počátečním odporu – uvědomují, že klimatická revoluce přináší i jim řadu příležitostí: krom dotací od států také prostor pro inovace, pro zodpovědnější rozhodování i třeba úplně nové profese.

A investiční příležitosti. Podle Financial Times objem investic v takzvaném sektoru ESG (což jsou ekologicky a sociálně odpovědné projekty) raketově rostou. Za poslední čtyři roky se zdvojnásobily a teď tam je sedmnáct miliard dolarů. To už je lákavá suma peněz na to, aby i byznys vzal ekologii vážně.

Autorka je ekonomická novinářka