Tenisu dávala úplně všechno. Osudové ženy: Jana Novotná

Jana Novotná
Jana Novotná
0:00
/
0:00

Stala se ikonou českého tenisu, ale více než triumf ji proslavily její prohry. Nejtěžší zápas ovšem sehrála mimo kurty a svému zákeřnému soupeři bohužel podlehla.

Jana Novotná se narodila v říjnu roku 1968 v Brně. Její rodiče nebyli sportovci a maminka prohlašovala, že kdyby Jana byla po ní, tak by to v tenise dotáhla maximálně do krajské soutěže.

Jana Novotná s maminkou

Jana ale už jako dítě předčila ostatní svým temperamentem a přirozenou pohyblivostí. Toho si také všimla trenérka Ludmila Plchová, která tehdy osmiletou Janu Novotnou přivedla do Moravské Slavie Brno.

Jana, Hana a Helena

Tam se zrodila její láska k tenisu. „Dařilo se jí od samého začátku. Jana navíc po tatínkovi zdědila zdravou ctižádost, takže úspěchy se dostavily už s prvními zápasy,“ říká spisovatel a publicista Petr Feldstein.

K ještě lepším výkonům pak Janu motivoval bývalý reprezentant Petr Huťka, pod jehož vedením začala trénovat v Prostějově. „Zcela zásadní roli v její kariéře ale měla o šest let starší tenistka Hana Mandlíková. Když se ujala Janina tréninku, její výkonost kulminovala. Začala se prosazovat nejen ve čtyřhře, ale i ve dvouhře,“ míní Feldstein.

V roce 1988 se svou deblovou partnerkou Helenou Sukovou získala bronzovou medaili ve čtyřhře na olympijských hrách v Soulu v Jižní Koreji. Pro tehdy 19letou Janu to byl obrovský úspěch. Brzy se s Helenou Sukovou staly nejlepším tenisovým párem na světě.

Wimbledon – slzy i sláva

Do finále Wimbledonu se poprvé probojovala ve svých 24 letech. „Ve třetím setu měla vítězství nad německou tenistkou Steffi Grafovou skoro jisté, přesto po velkém vypětí a obrovské smůle nakonec prohrála,“ vzpomíná Feldstein.

Strhující bitva z roku 1993 je dodnes považována za jedno z nejúžasnějších wimbledonských finále vůbec. „Jana sice prohrála, ale vyneslo jí to obrovskou popularitu.“ Její slzy na rameni vévodkyně z Kentu při ceremoniálu finalistek obletěly svět a získaly si srdce britského publika.

Samotná vévodkyně Janě vždy fandila a podporovala ji. Její slova, že Wimbledon určitě jednou vyhraje, se vyplnila ale až napodruhé – v roce 1998. Jana se tehdy ve svých téměř 30 letech stala nejstarší vítězkou grandslamového turnaje ve dvouhře. Na vrcholu kariéry ale nezůstala dlouho.

Závěr kariéry

Po rozchodu se svou deblovou spoluhráčkou Helenou Sukovou v roce 1996, ukončila spolupráci i s trenérkou Hanou Mandlíkovou.

02560540.jpeg

Proslýchalo se, že jejich vztah nebyl jenom vztahem trenérky a svěřenkyně, ale byl to vztah citový. Obě měly homosexuální orientaci a žily spolu v jedné domácnosti v belgických Antverpách. To byl asi také důvod, proč Jana od Hany Mandlíkové odešla za poměrně dramatických okolností,“ dodává Petr Feldstein.

Úplný konec Janiny kariéry však zapříčinilo nešťastné zranění na French Open v roce 1999. „Vymkla si kotník a následky tohoto zranění způsobily, že už v tenise nemohla dál pokračovat.“

Ve třiceti si jednu chvíli připadáte plní síly, ale najednou se stane něco nepředvídaného a je po všem. To je život.
Jana Novotná

Život po tenise

Zdálo by se, že pro ženu, která do té doby nežila ničím jiným než tenisem, bude konec sportovní dráhy životní tragédií. „Ale zvládla to kupodivu skvěle. Našla si jiné zájmy, dokonce si udělala pilotní kurz.“

Tenisu se věnovala jinak – stala se spolukomentátorkou stanice BBC, trénovala a účastnila se exhibičních turnajů. Jeden takový ji také v roce 2010 lidsky sblížil s legendární tenistkou Martinou Navrátilovou.

Martina Navrátilová

Byly si charakterově blízké, nespojoval je jen tenis ale vztah k životu vůbec.“ A bohužel také stejná diagnóza – rakovina. Martina Navrátilová v jejím překonávání našla oporu právě v Janě Novotné, která v té době nemohla tušit, že se zanedlouho ocitne ve stejné situaci.

Zákeřný soupeř

Po letech se natrvalo vrátila domů a kousek od Brna si postavila dům, kde žila se svou tehdejší přítelkyní, bývalou tenisovou hráčkou Iwonou Kuczyńskou.” Se svou nemocí stejně jako se svým soukromím se nesvěřovala.

Nikdy nestála o tento druh publicity. Proto byl pro všechny velký šok, když odešla,“ říká Petr Feldstein. „Velkou oporou jí byli především rodiče, kteří s ní zůstali až do poslední chvíle. Zázrak, ve který doufali, se ale nestal.“

Jana Novotná svůj boj s rakovinou prohrála 19. listopadu 2017 v pouhých 49 letech.

Jana Novotná byla odvážná, sladká dáma se skvělým smyslem pro humor. (…) Wimbledon bez ní už nikdy nebude stejný.
Vévodkyně z Kentu (vzpomínka na Janu Novotnou po její smrti)

Host: Petr Feldstein, spisovatel a publicista

Připravila a slovem provází: Eva Dvořáková

Literární spolupráce: Hynek Pekárek

Režie: Michal Bureš

Dramaturgie: Ivana Chmel Denčevová

Hudební spolupráce: Antonín Schindler

Zvuková spolupráce: Jiří Pochvalovský

Premiéra: 11. 5. 2019

Spustit audio
autoři: Eva Dvořáková, Anna Duchková

Související